gabkin

parádička. Jen by mě u tohoto dílka zajímalo, jak to působí na mladý, jestli mají vůbec potuchu, co ty řádky vypráví,

když je v těch řádcích zasetý nadhled nasbíraný životem,
je vždy kouzelné počteníčko.
Děkuji a jak sám autor zmiňuje ... jsem spokojený!

René, tebe číst to vždy obohatí. Kouzelně pojaté - výš a výš do strání - naprosto grandiosně seznamuje s problémem oteplování a já jsem si na konci dílka jen povzdechl - věčné jaro - naprostý ideál. Ale vzápětí mně došlo .... ženy!!! věčné jaro by jen Bíša vydržel!

Smekám nad sílou o tom psát. V těch řádkách je pokora, čest, láska, naděje atd.
Rakovina je .... a tady se může napsat mnoho slov.
Pro někoho, komu zemřel táta v náručí je to prostě jen svině a po tom, co si tady z modra vzal Sioraka, s kterým jsme se titulovali "brácho" jsem jí dal ještě příjmení -ZKURVENÁ.
O to víc obdivuji tu vznešenost, s kterou jsi ty řádky napsal.

zajímavé řádky. Svého času jsem měl svůj chrám.
Když jsem stál v proudu OTAVY a z okolních strání mi šuměly staleté smrky. Tam jsem čerpal sílu a naději k dalšímu žití. A bůh byl všude kolem. Tam se nešlo rouhat, nebo lhát. Ani sám sobě.

upřímně? Závidím jak píšeš a jsem nesmírně rád, že mám to štěstí Tě číst.
Nečtu tu často, ale pokud se potřebuji "nahodit" tak jsi bezpečnou a spolehlivou konstantou.

Kdo ví - pochopí,
pro ostatní se to jeví jako kravina.
René to popsal přesně.
Já zas stručně - Domov je Štěpina.

poesie je něco kouzelného. stejné jako ženy. je příjemné se toho dotýkat, ale nepochopíš jak na to.

Kouzelné. Mám velkou potíž se vyjádřit, tak to dělám příměrem.
Kdo kousl do zralé a sluncem nalité jahody, ten taky zažije ten pocit, který slovy nevylíčíš. A stejné to mám já po přečtení tvého dílka.
Prostě díky a beze slov - vychutnávám!

Kouzelná idea

jo, jo. Svatá pravda, je to slast..... už se těšim na kapry.
Snad se to obejde bez křiku oběti.

... a to jsi nejel po dálnici.

Ač dušičky bytostně nesnáším, tak takto podané si zasluhují smeknutí za zpracování bez závanu povinného smutku.
Tady je z toho cítit ta zahřátá dušička, ne ty slzy.

Kouzelný. Jak dokonale nadhozeno a zpracováno téma.

tak jen díky Tobě jsem dnes pochopil ono odvěké - TO JE VE HVĚZDÁCH.

Máš tam výrobní chybu.
Pokud dáš odkaz na Redla, tak s mnoho lidí pustí dle tvého doporučení.
A pak už jen poslouchá Vlastu.
Takže čtení až příště.

Jako pouhý amatér si mohu dovolit jen naivní komentář.
Teorii poezie statečně odolávám. Nikdy mi učení nebavilo a raději jsem se bavil koukání kolem.
A v tom je možná kouzlo tvého dílka. Pokud nemáš nasbíráno a nemůžeš si spustit promítačku v hlavě, aby sis našel ten pravý obrázek k textu - tak si nevychutnáš jeho krásu.
Osobně tomu říkám psaní za závojem (záclonou). Neukáže vše - jen naznačí a dál už je to na schopnosti
vnímat.

A jinak.Vítej a piš. Gabkin

miluji takováto dílka - které tě nutí k představám.

A k diskuzi k nebi - proto je Libres modrý, aby si nebe užili i nevěřící autoři. Jen ti andělé, co si je tady vzájemně hledáme nám nějak stárnou.

ne, nechci být trapný v komentářích u Tebe, ale ji stejný jako Zenge. Taky jen sedím a čtu. znovu a znovu. A ke tvému dílku dnes - si ještě představuji čtení na malé scéně. Až se budeš někde prezentovat - dej prosím vědět.

M.A.Rek: nedá! To je dar.
-bráno jedno po druhém ... jsou to jen obyčejná slova.
Ale najít je v sobě a správně poskládat - to je ten kumšt.
ale naučit ? ... To spíš koukat nahoru, sepnout ruce a šeptat .... Prosím, prosím aspoň trošku.