osvobození anděla

když po fašírce špinavého štěrku

do rytmu Ein! Zwei! dupají těžké boty

co potom my, děti Würfelhackenwerku

tušíme vůbec, kdo to byl Buonarotti?



v nahnědlé mlze předčasného rána

siréna křičí...sténá...šílená docela

v kaluži třepotá se obraz Doriana

kdo dneska osvobodí svého anděla?



mastně se lesknou olejové saze

na tvářích lidu, vysekaných z loje

dobře už bylo, plive leták na podlaze

pro světskou bídu přání nepokoje



mraky jsou nízko jako čárka teploměru

v promrzlých dlaních svíráš svoji vůli k žití

den jako dělaný, když cítíš nedůvěru

zas hvězdy naděje nám nad hlavami svítí



soudruhu Rabe, v šiku máme volná místa

do první řady však už prodrali se jiní

zařaď se k nám, tvá budoucnost je jistá

odpusť jim, Bože, neboť nevědí, co činí