Ringo

Tak vám všem za přečtení (dyslektikům za přeslabikování) a hodnocení prvního dílu jakési konečné libresácké telenovely vyslovuji poděkování. chci věřit, že si většina za pár dní troufne i na závěrečné pokračování.

Marku, tvoje aktivita mne mimo kladných pocitů také vyděsila. Bál jsem se, že mi “vyplácáš” řadu již připravených položek. Ale naštěstí ses trefil jenom jednou. A já to u sebe nechám.

Pro hodné Libresáky malý bonusek:

Čiň operátorovi častým voláním dobře, účtem se ti odmění.
Nenadávej na signál, když máš nakřivo mobil.
Byl všemi operátory nas.aný.
Tvářil se, jako kdyby mu uletěl signál.

Jsem rád, ze se ve tvém dílku ani jednou neobjevilo kladivo.

Podstatné je, co z té spolupráce vzniklo.

No, Jirko, po tomhle dílku ti to dá zatraceně hodně práce, aby sis to u mne jako čtenáře vyžehlil... ;-)

(A buď rád, že ti nenapařím žádný trest.)

Naše čtyři bytové kočky si rosy moc nenachytají. Myší také ne.

„mít možnost živou vodou se polít“

Mnozí vyuzívají moznost(,) lít do sebe vodu ohnivou. ;-)

Banány byly za minulého režimu tak trochu snem pro patnáct milionů živočichů z opic vzešlých... ;-)

(Snad za tento komentář nedostanu na bedýnku.)

Usínat bez hrátek
s prázdnotou v zaludku?
Paní, vy lekáte,
to slo by mi na budku! :-)

Marku, já jsem se ze tvé tvorby zatím jeste nepominul, ale cítím, ze uz to asi dlouho trvat nebude... ;-)

Na plotně se z trouby kouří,
Jana peče maso kňouří,
vznikla pěkná spálenina,
erotika byla vinna.

Pro sexíček (aktů pět)
zapomněla celý svět,
patří mezi truhlíky,
z prasátka jsou uhlíky...

Ptá se: Lásko, Ringo skvělý,
dáš si knedle s trochou zelí? ;-)

„po cestě potkat jen přeživšího psa a toho s sebou vzít si“

Správně, hlavně nedávat roztomilého Kerbera do útulku. ;-)

„Tiše u ohně seděla
společnost předků cítila“

Mně to evokuje skupinku hačajících neandrtálců, jak cítí prapředky opičky... ;-)

Něco mne nutí napsat - ta situace si snad přímo vynutila přivinutí... ;-)

Co dodat.. Nápadité? Důvtipné? Úchvatné? ne, naopak – nesmysl nejmíň na druhou! Dílko dokázalo náramně naštvat (no, dokonce navýsost nas.at).

Nezuř, nemyšleno naprosto doslova. ;-)

Kapička si staví hlavu,
na vše kašle, pije kávu,
muže větou vyděsí –
jdu se toulat po lesích.
Jako když je v jiném stavu…

Po třech dnech pak časně zrána
přijde značně urousaná,
posadí se, hlesne krátce:
Zažila jsem útok kance.
Hospodyňkou je zas Jana.

;-)

Léto a podzim si (na rozdíl od lidí a smrti) každý rok slibují věrnost, dokud je zima nerozdělí. A vždy to dodrží.

Jé, já jsem tohle před chvilkou četl a komentoval na jiném serveru. Neměl jsem tušení, že Časar je i ... (raději nevypisuju). Ale nejspíš budu čtenářsky působit jenom tam.

„Jdeš chodbou se psy pekelnými“

Jojo, když se taková rozčertěná čivava zakousne do nohy, tak to pekelně bolí...

Mit dem letzten Wort würde ich aber dein Gedicht nicht bezeichnen, eher als Erfolg. ;-)

„Zanechávejme stopy, ať vesmír ví, že jsme tady“

Lil, po tvé výzvě se trochu bojím, že se začnou trousit a hamtat po Měsíci celá procesí. A navíc asi bez návleků... ;-)

(Mimochodem – obzvlášť důležité je, co máme zapsané za ušima.)