alcumbiérrovým pohonem...

touha něco se dozvědět nepramení z jalové zvědavosti ani hladu po poznání ale z pocitu co je zakořeněný v srdci každého člověka co myslí...
» autor: enigman
věšel jsem deštníky
když tu najednou
se mi otřela o čelo
šňůra na prádlo
do vlasů vpletla kolíčky
a vítr zašeptal
že pod lesklou hladinou
není to
co se zdá

tak mě napadlo
vyčistit bazén
a skočil jsem

tam kde víří tušené světlo
tiché hluboké proudy
cítí a chápou se
mé duše

chvíli to vypadalo
že noira polapila zář
jenže na dně stála
dívka ve slunečních bikinách
a skrz ni sálal oheň

jak dlouho trvá než k vám dorazí foton?

obrátil jsem
rovnice vzhůru nohama
prolomil bariéru
stlačil prostor před sebou
tak jako stůl
co se dá převázat lanem
a přivinul ji k sobě
po koberci zvlněném
Tipů: 20
» 10.11.19
» komentářů: 11
» čteno: 422(16)
» posláno: 0


» 10.11.2019 - 17:19
1
Něco mne nutí napsat - ta situace si snad přímo vynutila přivinutí... ;-)
» 10.11.2019 - 17:34
ST
» 10.11.2019 - 20:11
ST
» 10.11.2019 - 20:30
I ty fotone jeden. Moc pěkný. ST
» 10.11.2019 - 22:08
byron
ST
» 10.11.2019 - 22:51
Hmmmm, proSTě skvěle
» 11.11.2019 - 12:46
Jak dlouho? - To je hned. :)
A co si s sebou vezme? - Chci nevědět?
» 12.11.2019 - 23:51
i koberec z toho ztratil čáSTicovou povahu...
» 13.11.2019 - 18:17
Tolik aktivit v jedné básni, to je snad až příliš. Dobře učinil přivinutí.
» 13.11.2019 - 19:53
Milena S.
ST
» 14.11.2019 - 07:54
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: mezi Inualeity... | Následující: mé mory...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.