Ringo

Amelie B.
neskrývá svoje dílka
je naše slunce


A ode mne bys brala kvítí?
Já totiž nemám sklony k pití.

Básnička je hezčí než skutečnosti jí vyjadřované. Na úplnou fikci to bohužel nevypadá...

Na ulici pět šest pannen
bere mě denně kolem ramen,
jednotvárnost, nuda hořká,
ani jedna není mořská. 

Nádherný pár, to říct se musí,
paní Smrt a Koněprusy.

Mamča má dcerušku „Levanduli“,
ta o ní veršuje pro Libresáky,
znát jejíbásničku, tak rodič bulí,
a vidět to autorka, snad brečí taky... 

Já vím, že mi vadí, když jsem příliš plný...

Snad ti můj komentář nebude vadit. 

Ó jaký je to rozdíl, když se spojí dva rozfoukaní nebo dva nafoukaní... 

Lásku vám opravdu sotva cos ohrozí,
je velmi trvalá, odolná korozi,
ba ani později nenajdem flíčky
na vztahu pradědy – prababičky. 

Já to trochu po partyzánsku udělat musel, kdybych oficiálně žádal o svolení, nikdy bych ho nedostal...

A myslím si, že vám zažití neštěstí jen prospěje, budete si mě potom ještě víc vážit. ;-)

Přídavné jméno „neumělá“se mi k tobě (alespoň co se týče literární tvorby) vůbec nehodí. 

Odlož nyní vzorkovnici,
trestej staré „pořádky“,
obstarej si brokovnici
a miř aspoň na zadky.

Kdyz budes hodný, tak ti prozradím cast, která se mi líbila nejvíc.

Ze jsi?

Dobrá, takze:

“přes tu nezměrnou propast
kterou nepřekročí slova
ale porozumění vmžiku ano”

Srdícko léta poplasene tluce,
mnozí se náznaky podzimního puce,
uz hlásá zárí, pysne zvedá hlavu:
„Práve jsem se vrátil z Hradu...“

Tvoje neprítomnost byla také az prílis dlouhá. Ze by náznak návratu starých lepsích casu? 

zenge: vavaoko: pa100r: libour: Květka Š.: krizekkk: Kajuta: J.F.Julián: fialka: Dota Slunská: detektor: Amelie M.: Vám, ctenárské masy, vyslovuji uznání za zvládnutí komentování po prectení.

Pro mé neprátele ve vasich radách mám dobrou zprávu - asi od pozítrí do 3. ríjna 2015 jedu na dovolenou do mé staré vlasti a tudíz se tady nebudu vyskytovat. 

Zpráva z mé hlavy - tvoje dílko se mi moc líbí.

Oslava násilí, alkoholismu, otevrená reklama... To nikdo nezasáhne?! ;-)

Mimochodem - ta hospoda trochu pripomíná divadlo Ungelt. 

Velmi mne desí konská zíne
a duse strachy skoro jecí,
vzdyt je fakt tenká jako svine,
nenechá dopadnout ostrému meci?...

Doufám, ze vydrzí. Nebo jeste lépe, ze realita tak smutná není.

Klidně roste holubinka,
před ní v zemi mina spinká.
Slyšet hlas, toť mykolog:
„Seberu tě, nejsem cvok...“
Detonace lesem letí,
jak houbaři v nebi je ti?

Uvařila bramboračku,
vzrůšo v domku babičky,
měla štěstí – jenom sra***,
satánek byl maličký.