Ringo

zenge: vavaoko: Tara: řeka: Psavec: pa100r: Lilith: libour: Květka Š.: krizekkk: Kajuta: Dota Slunská: Bábovka:
V masovém měřítku rozdávám poděkování za vaše naprosto minimálně hysterické reakce. (mrkoň)

Uznalé plácnutí (spíše po zádech než zadku) provádím u Gory.

Pan Tykadlo neměl svůj den. Začal vlastně už asi dvě hodiny po půlnoci, kdy mu manželka definitivně odmítla dělat v sexuálních hrátkách dominu. Při odchodu do práce vyběhla z branky sousedovic rotvajlerská čiperka a snažila se mu zakousnout do ramene. V cukrovaru se pohádal s kolegou., kdo je křupan a kdo pomatenec. Mezi oběma odboráři se strhla pěkná melasa, což přiběhnuvšímu řediteli nebylo dostatečně košér. K dovršení všeho se k večeři nedočkal slibované husičky, protože žena volala z kuchyně “dispečink!” Když mu po chlebu s máslem přeběhl první potemník, vztekle vstal a šel do hospody...

Táta strílí na synácka,
(jinak nezli Vilda Tell)
vsítit branku není hracka,
ac by rodic strasne chtel.
Trefil nohou s trochou revma
jen dve pomyslná brevna.

I díky panu Wichterlemu
s cockama ted príma je mu.

Stejně jsou nejlepší chvíle ty, když se bere... ;-)

U tebe vsechno kvete jedna básen... :-)

Básnická stálicka jménem kajuta zase blikla. Presneji - básnická stálice jménem kajuta stále zárí.

Certovka, mlýny, Werich,
zase pekné, rek bych...

Tvoje úvaha se mi líbila, ale je Prílis dlouhá. To by mohlo nekteré „línejsí“ ctenáre odradit. Hlavne ve strední cásti jsou podle mne nekteré odstavce skoro az zbytecné, prinejmensím velice rozvlácné. Príste doporucuji krátit, krátit a zase krátit...

I na mne pusobíl pan Uzlícek pri aktu docela legracne. Ale sledoval jsem ho take se zájmem.

eNevyslovím žádné výtky... no vlastně jednu ano. Týká se útrob závinu. Příště bych prosil mák.

Dríve nebo pozdeji to Cínané stejne obslehnou...

Chtel jsem ti to aspon suse okomentovat, ale nejak se nedarí...

Krome prvního slova ve tvém dílku rozhodne nic nevrze... :-)

Myslím si, ze Prasná
vubec není strasná. ;-)

Copak by asi říkal současné nabídce pan Koniáš...

Křižák netká pavučiny,
koupil si je (import z Číny),
velmi levné, matroš plast,
stačí je už jenom klást.

Z verše „po mořích krků čnících žiraf“
jsem velmi unesen, skoro i paf. :-)

Ale vždyť ti chudáci žili bez internetu! ;-)

Snad ti dá někdo za Ódu metal
alespoň diplom, když už ne metál.

Už před přečtením jsem měl v plánu, že tě kriticky rozdupu na kopytech. To by ale asi nebylo moudré, tak jsem si to rozmyslel... °-)