Ringo

Tomuto rozsáhlému dílu chybí bohužel mnoho odstínů šedi... ;-)

V mém případě by po přeměně v hada došlo k setkání dvou hroznýšů... ;-)

Mnozí muži dobře ví, že
když má žena tělo z pryže,
ve dne v noci radost dává,
nebolí ji nikdy hlava.

Tvoje báseň nová zbrusu,
tentokráte o cirkusu,
nese jasné známky vkusu,
nevyvolá pocit hnusu,
od žen spíše čekej pusu. :-)

Pokud je čtyřnožec například mopslíček,
má paní na tváři z úsměvu ďolíček. :-)

Kdepak, nespí Mandarinka,
asi snědla salmonelu
a má v bříšku pěknou melu,
teď buď kaká nebo blinká... :-(

To jsem o Nepraktovi nevěděl... ;-)

Hlavně že to nebyla páska... (mírný úsměv)

„Protože neumím dobře lhát, řeknu ti pravdu – dobrý. :-)

ani bych se moc nedivil, kdyby dělala máma Bubula dost často bublaninu. Pokud sis ovšem všechno nevymyslela a nevěšíš nám bulíky... :-)

Většina čtenářů čte tvoje dílka se zatajeným dechem, takže na konci vydechnou. Jen málokdo si oddychne. A myslím si, že ještě nikdo nezdechnul. ;-)

Ani ta největší krysa by se při čtení neměla škeblit od ucha k uchu... :-()

Mel by ses zastydet do kostí morku,
ta tvoje reakce málo mi voní,
nablízku mordujou seniorku
a ty se rechtás, koni!...

Špáďa: Já se lek, že je to on –
nevítaný Parkinson.

Díky.

Zřejmě Máňa stoupne v ceně,
bude-li to dělat v seně. ;-)

I báseň na téma železného oře
kajuta těžko zvoře...

(A promiňte volbu starého vola,
měl jsem dát raději „zvorá“.)

Já jen doufám, že tou sukní točíš v ruce. ;-)

I když samozřejmě nepotřebuješ ani moje mrknutí, přesto ti ho posílám. (mrk)

zenge: vavaoko: Tara: řeka: Psavec: pa100r: Lilith: libour: Květka Š.: krizekkk: Kajuta: Dota Slunská: Bábovka:
V masovém měřítku rozdávám poděkování za vaše naprosto minimálně hysterické reakce. (mrkoň)

Uznalé plácnutí (spíše po zádech než zadku) provádím u Gory.

Pan Tykadlo neměl svůj den. Začal vlastně už asi dvě hodiny po půlnoci, kdy mu manželka definitivně odmítla dělat v sexuálních hrátkách dominu. Při odchodu do práce vyběhla z branky sousedovic rotvajlerská čiperka a snažila se mu zakousnout do ramene. V cukrovaru se pohádal s kolegou., kdo je křupan a kdo pomatenec. Mezi oběma odboráři se strhla pěkná melasa, což přiběhnuvšímu řediteli nebylo dostatečně košér. K dovršení všeho se k večeři nedočkal slibované husičky, protože žena volala z kuchyně “dispečink!” Když mu po chlebu s máslem přeběhl první potemník, vztekle vstal a šel do hospody...

Táta strílí na synácka,
(jinak nezli Vilda Tell)
vsítit branku není hracka,
ac by rodic strasne chtel.
Trefil nohou s trochou revma
jen dve pomyslná brevna.