Ringo

Po druhém slově se ozvalo lehké zamručení sebekritické nevole, jelikož mi tento výraz nebyl znám.
Kritická nevole „protikajutovská“ je však naprostá putička...
Nebojme se vlastně říct, že je tohle takový tvůj husárský kousek.

Já jsem se nejdřív vylekal, že vás chtěla státní bezpečnost potrestat za nepovolenou erekci...


Cosi funí u embéčka,
to pár uvnitř těžko přečká,
honem zakrýt ňadro, nohu,
šmírák brousí kolem stohu.

Naštvaní jsou z toho faktu,
že je někdo ruší v aktu,
styk se zřídka podaří
při štěkotu ohařím.

ozval se hlas nimroda:
„Chápu – pudy, příroda.
Dokončete si svůj sexík,
na shledanou, jdeme, Rexi!

:-)

Skoro se bojím napsat, ze jsem si to rád precetl. Aby (na) mne nekdo nekoho (nebo nekam) neposlal...

Myslíš to, Amelie, vážně,
jít se mnou cestou vášně?
Vždyť já jsem ženatý, ty zase vdaná,
nebude až příliš zarúbaná?... :-)

Půjčit si krok hyeny,
i to by bylo šílený.
A schovat se mi marabu,
tak jdu, a pak se zahrabu.

Stojku (ne na rukou) jsem v mládí uměl velmi dobře.

Vzhledem k tvému pohlaví je asi lepší, když ti v hlavě rašila ta slovíčka a ne v její přední části vousičky… ;-)

Zaplakal jsem převelice hořce,
slza se opravdu zaleskla v oku,
jakého sis vypujčila kroku,
z násilí – ach jo! – nosorožce...

Já netvrdím, že (mi) je báseň ukradená, ale vypučená ano...

(smajlík s očkama obrácenýma v sloup, když je všechno obráceně...)

Emma Wallace: Naděje umírá, konec je s ní,
nemám správné jméno křestní... :-(

Svatební hostina v hladomorně...tam ji možná pořádají i některé modelky... ;-)

Emma Wallace: Volám nahlas, at vsichni slysí:
Emmu nikdy nerozdýsi! ;-)

Strhávám ty spousty masek,
tvrdé krusty drolím, lámu
u tvých chyb a sebeklamu,
je to drina jako prase... ;-)

Nez dají ti do rukou zástupkyne flóry,
klid bude v predsíních, komorách
a svíce se na hrobu rozhorí,
let jeste utecou hory a hory,
mluvit lze skutecne o horách
jako o rozsáhlém pohorí.

I v prípade urnového háje
budou to nejmín Himaláje. ;-)

Tuhá kotleta
a slaná, v hostu to vře
neplatí, má vztek

***

Díky Kojaku
za mnoho hezkých chvilek
dnes už neletíš

Sakra, kdybych věděl, co se z toho všechno vyvine, tak bych si to raději přečetl až ráno, ne před spaním. (které tím pádem pochopitelně skoro žádné nebude...)

Na rozdíl od skotu je v lidském žití
(s) kladnými pocity hezké krytí. ;-)

Sice jsem se těšil na ukázku tzv. defenestrační poezie, ale tohle také nebylo špatné... (sladký smajlík)

Doufání jsem v koment vložil,
že ne Schwalbe tohle prožil...

Možná zní v podvědomí zednického učně – toužení, muč mě...

Emma Wallace: Ač je to poměrně dost fádní,
už hoďku si trhám levou zadní,
však efekt se dostavil – přichází vzpruha
a na mé psychice září teď duha.