Ringo

Já jsem si původně myslel, že půjde o zbásněný milostný vztah dvou pracovníků v drůbežárně...

Až jsem se ze tvé závěrečné výhrůžky grafomanstvím zachvěl hrůzou! ;-)

Když oba v parčíku přikrylo šero,
tak sblížili se značnou měrou
a růžičky vidouce čin Mařky Rudly,
dokonce o chloupek ještě víc zrudly.

Lil, tím koncem jsi celé dílko bohužel trochu zazdila... ;-)

„Poslední sklenička má zavírací dobu“
je-li jich mnoho, tak blížíš se k hrobu.

Čtvrthodince poležení v citobraní bych dal přednost před půldnem posezení na vinobraní. (froté smajlík)

Mám podobný názor jako Lil – píšeš sice o bídě, ale ne v dílku bídné kvality.

Ať už lidi nebo cejni,
v jedné věci jsme dost stejní –
kdo mi profit vytvoří,
tam se oči přimhouří.

„ze střev mám struny
brnkám na ně melodii“

Tak na tohle jsem já vyložený střevo… ;-)

„za chvíli rozepne zas letky, mraky pochvátá“

Na chvilku přichvátal spíš pocit depky,
já jsem fakt rozuměl – rozetne lebky…

Když chybí počasí dle kalendáře
ve Slezsku, Čechách i na Moravě,
viník se nabízí poměrně hravě,
za vším holt hledejme tuneláře...

Vidíte to, hrozné děti?
Pomáhat si umí skřeti.
Přestaňte už tedy zlobit
a zkuste je napodobit. ;-)

Na mou tvár nezabloudil mrak zklamání a nekoukám udivene jako ovce, ze se ti tentokrát dílko naprosto nepovedlo. ;-)

Já jsem jako obvykle také ušima nahlédnul. Nějaký veselý komentář se samozřejmě pokusím vypracovat až u méně smutného dílka.

Čas při sběru bobulí
dneska strachy probulím,
na nohách mi podkolenky
dělá had, ne zrovna tenký.
Užovka by byla terno,
mám tam ale mambu černou... :-((

Mýlila ses, dívko, jářku,
nešlo vůbec o masařku.
Mělas štěstí, Emmičko,
moucha byl druh „tse-tsíčko“,
velký děs by projel hlavou,
kdybys chytla nemoc spavou!

Málokdo nešťastně rukama lomí,
když Vláďa vymýšlí palindromy,
protože už kdekdo ví,
že tím pádem nezlobí. ;-)

“A modrooký synek se vydal na cestu.
Šel zuby, nehty.“

Líbí se mi, jak se ten mladík
do svého chvályhodného záměru zakousnul . Netečnosti v něm není, ani co by se za nehet vešlo.

Bylo na nich vidět dost,
že láskou jim nevznikla opilost,
tu lidově řečeno páru
získali bumbáním v baru.

Nedali oddychnout sosáčku,
každý zvlád po tuctu koňáčků,
k blízkému parčíku vrávorají,
na trochu něžnosti ještě chuť mají.

Lavičku nahmátli v přetemném koutu,
lehce jim uniklo – hovínka jsou tu,
před chvilkou seděl zde s průjmíčkem páv,
vidět to za světla, byli by paf.

Protože (jak známo) se slušně nalily,
svá těla na prkna s úlevou svalili,
však nikdo se nepřisál druhému ku retu,
slyšet je toliko chrápání v duetu… ;-)

U té změny v DNB,
byť částečně „skotí“,
dříve ani SNB
nebylo by proti.