Ringo

„ale s temperamentem mimořádným
v bělostné blůzce
s nefritovou broží na krku“

Tak ani jedno z toho nemám... ;-)

„Kočičí vousy antén trčí“

Vlastníce tři zvířata, mám zkušenosti spíše s originály...

„Kostička ledu

ohni rozpuštěná“

Přiznám se, že ta mne trápí podstatně méně než například kostička sledě v mém krčku zapíchnutá… ;-)

Žádám i prosím, mládeži,
ztřezte se proboha onoho hříchu,
na vaší kůži mi záleží,
nedejte tatérům svolení k vpichům.

Kapka sedí pod topolem,
zas pořádně nasává,
valášek se pase kolem,
hezká chvíle nastává.

Netrvá však dlouho tuze,
najednou je po ní,
Libresačka ječí v hrůze,
na Janus pad vodník.

K nadávce se vztekem kloní:
Dávej bacha, vole, koni!

Já jsem v sobe vzhledem k anotaci prece jen choval jiskricku nadeje, ze se objeví zuby. Ty - byt trebas i notne prozrané - by pro tebe byly asi lepsím nocním zázitkem. No, bohuzel...

I na dílko dogmatický
reaguji, jako vždycky...

Nejdřív u nich řvala touha,
teď zas mimčo, ouha…ouha…

Mimochodem – po třech dětech už ženám na fintu s hledáním gumičky nenaletím… ;-)

„jen jeden k tobě pouhý schodek
jak z otavských vod pár perlorodek“

Jirko, nechci ti do toho příliš mluvit, autor jsi vlastně ty, ale nebylo by přece jen v zájmu kvalitnějšího rýmu vhodnější nahradit schodek mankem?...

Když si uvědomím tvou tvorbu, tak jich bude (potřeba) ještě hodně... (dobírací smajlík)

Poměrně málo se ví, že Jakub Krčín měl od dětství dost velké problémy s mandlema, věčně byl na krčním... (ty mi je za koment prosím tě nezvedej)

Mléko a v něm octopus,
podle mne je toto hnus!

Na druhou stranu se mi docela ulevilo, že tvoje dílko nepojednává o nějaké nepříjemné sousedce v domě, jak jsem se podle názvu obával. ;-)

Na Peříčko v křesle jsem koukal jako pérčíčko z gauče.

Snad na mě nebudeš kvůli komentáři napružená... ;-)

Jak znám tuhle babičku,
chce pít, nejlíp honem,
dobrou irskou kávičku,
tedy s alkoholem.

První leje do hrdélka,
druhou, třetí, tucet rovný,
závislost je prostě velká,
u stolu si rochní.

Množství káv se blíží kopě,
to už má svou váhu,
přestává si medit, hovět,
padá na podlahu...

Obzvlást se mi líbilo, jaký nabralo dílko na konci obrat. ;-)

Ano, sice ruzne velké, od lodáku po prírucní kufírek, ale máme je vsichni...

Porád lepsí skvrnitý lino nez tyfus...

René, já slibuji, ze si te prectu i príste.

Áá, tady se dnes trhalo ještě víc než v trhacím kalendáři... ;-)

Já bych radil, nezjevovat tu křehkost každému foukači skla, i mezi nimi se najdou náfukové. (opatrný smajlík)

Zamlouvá se mi to od názvu až po poslední řádek.