tajemství přírody

Ano, i pro mne den krásní, když splývá s tvojí básní a večer když vysvitne hvězdička do těla vejde klid.
Je krásné znít jako veršů písnička, nádherná života nit.

Poslední , tak nemusí být prvá. Těžce si zahráváme s psychikou těch jimž mělo být přáno, ať poslední být prvá- svobodná, nebo nemusí být prvá- vdaná. Na ostré hraně nože místo BOŽÍ SLÁVY šíříme smrt druhým. Jsem na to už skoro alergická a jdu proti proudu. Krásná báseň.

Krásné.

Moc hezké.

Dík za humor. Krásné.

Bezva. Jedna kurva není vlezlá.
Na památném místě Řípu,
oblízala jeho řípu,
co mu mezi nohy lezla.

Krásné.

Holka tenká taky miny podprsenka,
Klučík v skoku toku u jejího boku,
Orgán, mini , ale už si šetří plíny.

Hezký, ze života.

V zrníc kávy hledáš mne a kus mne i nacházíš, tak proč utíkat, bát se nesnází. Nejsi sám a já sama, navždy spojila nás vonící, pěnící a hřející arabská káva.

Pohladil jsi, miloval jsi a miluješ dál. Voníš. Stále z tebe bude cítit pot muže. Životem ošlehám, žiješ a mám tě ráda.

Karbánátky vitální, červík protejn prohání.
Na talíři vedle brambor, náhle chybí velký lavor.
Protejn není k zdolání.

růžová občas přihořívá-krásné jako rána plná červánků, už dlouho nebyla.

aUU, HODNĚ ŠTĚSTÍ.

DÍK.

Vrba ztemněla se, nabrat zbylých sil,
v proutky proměniv se, tančit tanec víl.
Předjaří ve kmenu čeká, a ptačích písní řeka.
Zapomeň člověče zabíjet kříž, ve víře skrývá se jediný klíč. Opička sem opička tam, brzy tě vyšlehám. Nepřej si můj vlezlý svit očí, jinak se jaro v kole nezatočí.

Květo, někdy zajdem na ty sněhové, až se vrátím 15.2. z lázní. Budeš v Praze?

prává zimní náruč klidu

Besinko, krásné, vřelé.

U včelích medvídků v pařízku na stráni,
svižník absťák dohání.
Do pravé medovinu a do levé vodku,
medvídci na paměť pořídili fotku.