labuť

Je plna citu, něhy a lásky... přeji, ať se Tvá touha vyplní...

... tak a má to... :-)

Hezky poskládaná zimnička :-)

Tklivými tóny tiché blues
klokotá tělem i cestičkami duše
Ve dvojce vína s jiskrou zraku
úsměv se skryje za soumraku

... a kdo nechce sám a nepřizná si, že jeho duše potřebuje záchranu, tomu pomoci není... Krásně jsi vytihl pocit smutku...

Krásu jsi ukryl do mariáše.

Něžná, jako křídla ochranná...

Vyrazil jsi mi dech
to bylo prvotřídní!
Večer jdu na ples
baterky dobít
střevíčky protančit
múzu přivábit
a jak mi bude zítra...

Nechám se překvapit :-))

Po slaných slzách přijde hezké ráno
až láskou bude namlsáno :-)

Za obětavost a sílu v básni, ST!

Jsou to poklady, ti naši drobečci, když očka vypoulí, jihneme :-))

:-))...

Inu, toť otázka...

Nojo, když my jsme přes tu duši... :-))

Co ty víš, o čem ona přemýšlí,
když v noci hluboké si Tebe
tajně prohlíží... :-)

Už jsem ji četla, ale pořád má grády, možná proto, že moje dcera je holka od koní... :-)

Ladíte, děti, ladíte :-))

Mario de Janeiro: To já děkuju, Mario.

Dokud jsme touhle nemocí unášeni a létáme, není důvod léčení. Přijde-li opak, je zle a lékem je odpuštění a vymazaní všech zlých myšlenek, protože jinak se budeme trápit dlouho... a navíc, na světě je tolik krásných lidí, tak proč trpět kvůli jedinému.... Se mi to kecá, co? :-)

Já mám jednoho malého na poličce u postele.