Je to dlouhé, a psané volným veršem. Neustále se setkávám s tím, že "to není poezie". Na definici mi vlastně pramálo záleží, takže ať je to co je to, psal jsem to s úmyslem poezie. Upozorňuji na sprostá slova.

Jedná se o již celkem třetí příspěvek do sbírky PkN, drsného pirátského dobrodružství... Drsného jak hladká mouka... Dal bych si chleba...

Antropomorfní zvířata, trocha toho sexu a hlavě rozbouřené moře.

Povídka se umístila na 12. místě v soutěži o Stříbřitělesklý halmochron. Zadáním bylo sci-fi s tématikou cestování časem. Přidal jsem k tomu kus psychedelie.

...

Vajíček

Ne až moc