Vždy - a to i v době předinternetové - jsem se snažil ověřovat (přinejmenším) vyskytující se jména, data i místa - a případně je i opravit (snad s výjimkou těch případů, že právě v určité nepřesnosti tkví nějaký ten ,,vtip" - jako když student napíše Slované v pátem století k nám dorazili pravděpodobně z území Sovětského svazu , anebo v této kapitole - když Caesar nahlédl do Anglie...

Slohovka mého nejstaršího, čtrnáctiletého syna. Dostal za ní čtyřku, protože se netrefil do slohového útvaru.

Hrdý muž, Lakota. Bojovník, který ztratil všechno. Bojovník, který se neumí vzdát. Jeden muž ve dvou stech slovech. Další z Indiánských miniatur.

...

některé dny...

V samotě..

... Hezkého Silvestra přeje Rusell McDonald a Alexandr Dmitrij Kromnikov

Černé oko je malinkatá mikropovídka, která je spíš takovou povídačkou či báchorkou. Takhle to prostě vypadá, když chtěla přítelkyně večer vyprávět nějaký strašidelný příběh. Tak jsem začal vyprávět a ráno to přepsal do této podoby.

Dnešní kávový zamyšlení

Jedná se o miniaturní črtu vážněnevážnou.

Tohle je malinká bezvýznamná miniaturka, která mě napadla včera v noci. V jednu ráno mě napadla myšlenka nebo spíš obraz. Obraz obří bytosti, hledící v tichosti na město. Není to žádné veledílo a jedná se spíše o experiment. Trochu psychedelie do vládnoucího podzimu.

No o tom všem to právě je.

Jak je to se sytým

Tak tohle je jen taková srandička, která mě na facebooku napadla, a tak jsem ji sem zapsal.