*Tento příběh byl sepsán na základě skutečné události*

Vlastně mám štěstí, že mám smůlu. :) Je to fajn způsob jak někomu vykouzlit úsměv na tváři.

Podle skutečnosti. Mám zvířata ráda, ale co je moc, to je moc. :D Omlouvám se za opakování slov. A svojí spolubydlící se omlouvám za pomluvení kočky. Mám ji ráda :D (Spolubydlící, i tu kočku :D)

Každý má takového kamaráda, který by za jídlo dal cokoli. A obvykle na to nevypadá... Ale ne každý má kamaráda, který vás požádá o napsání povídky o této jeho lásce. Já ano. :D

Pane Tichý, kdybyste na jediný okamžik spatřil svět, takový jaký je, a nejen ten našminkovaný, zkoprněl byste…“ „Počkejte, jaký svět?“ Stanislav Lem, Futurologický kongres (1977)

Veselý horor pro veselé alkoholiky. Lokni si doušek hororu!

Když máte originální kamarády, co vám vymyslí fakt originální charaktery, na jejichž základě se pokusíte něco sepsat. :D

VAROVÁNÍ: Tato povídka navazuje na Wtfmindblowingfantasy, ti z vás, kteří ignorovali moje varování v první povídce a nějakým zázrakem se neudusili či neutopili, zvažte prosím znovu jeho důležitost!

Na dlouhé listině v seznamu starostů Zlatých Hor najdeme spoustu jmen. Nevíme již vždy přesně čím obci a blízkému okolí pomohli, čím se zapsali do historie. Tento příběh o Henryho cestování v čase prozradí něco více o jednom z nich. Nemůžeme však z důvodů ochrany osobnosti napsat přesný čas ani konkrétní jméno. Zlatokop Henry není investitagivní novinář, je jen obyčejný král rebelů a dobrodruhů. Poví Vám příběh trochu opředený mlhavým závojem jinotajů. Tato storka měla být jednou provždy utajena pod pokličku, zametena pod mechový koberec zlatohorských lesů. Zlatokop Henry však má jiný názor. Učme se z historie. Poučme se na chybách, které se již jednou staly. Neopakujme je.