vzpomínečka...

...

..třeba se opravdu potkáme.. :-)

muška? Ale kdeže... (nebásním, protože mi to moc nejde, tak to prosím berte s rezervou, ale nešetřete kritikou, třeba se zlepším :)

dvě neobyčejná stvoření

jak jsem již někde poudala, žádný tón není poslední a mě se jen tak nezbavíte... hihi ;-)

.

Bohužel se mi původní verze této básně smazala při vkládání na libres, poněvadž se mi restartoval počítač, tak vkládám alespoň napodobeninu. Báseň věnována kamarádce.

V kategorii není uvedeno zařazení o kamarádství a Marcelka nechce být nazývána jako přítelkyně, což akceptuji. Ač vím, že platonické přátelství, zvláště ve zralém věku, mezi mužem a ženou možné je. Měl jsem zde v NSR tři takové přítelkyně, Němky. Neměli nic proti oslovení Freundin, přítelkyně. Ale akceptuji u každé lidské bytosti to, co si přeje a nepřeje. Myslím, že více anotace netřeba. Protože z legrace píši také limericky a je mi škoda, obětovat na to místo a den pro nová díla na libresu, budu je dávat abecedně jako druhé dílko za každou mou básní - k pobavení. Jako snad každý na libresu, mám své náladové výšiny a propasti a limerick mne samotného rozesměje a přinese uvolnění. Nejsou to básně - jen rýmovačky. Kdo nechce, nemusí je číst.

Bylo nebylo .... dávno tomu ....

věnováno kolegyni básnířce L.

Kryštofovi

..nebo někde docela jinde..

:-)

..jen tak se vydovádí..

...pro Tebe Luciášku...chybíš mi :)..ať se Ti splní přání do roka :)...myslím, že tuhle básničku pochopíme jen my dvě.... a tak je i napsaná :) omlouvám se všem ..aby to bylo jasnější..musela jsem to napsat při pohledu na dnešní jméno v kalendáři :)..Hazentle díky za upozornění a zábavné poznámky

Místo kde žiješ mnoho let-přiroste k srdci

anatomicky tvarovaná sedadla na kolejnicích

..andělé,cukroví,vanilka a sníh..