Leničce

Těžko se slova říkají,
když hmat nahrazuje oči.
Svět ze zvuků se brodí.
Jak v šansonu Tvůj hlas proudí
sílou zvonů.

Bílá hůl a víra v dobro.
Jde se dál.
V Bibli je pro všechny místo.
Usměješ se a cítím Tvé nitro.

Drahá, posílám ti slova.
Jsem tu, abych tu stála
a barevností psala
v miniatuře žil dojetí.
Já vím, všichni jsme boží děti.