17 listopad

Padají květiny
a přesto obušky.
Rozejděte se zní,
ale není kam.

Rána míjí i krev proudí.
Nechte nás.
Máme holé ruce
a dobře víte,
že síla budí strach.

Spravedlnost a zvuk bez ztrát.
Hesla, ticho i pláč.
Vyražené zuby i bác.
Svoboda žije v nás.

Děkujeme v písmenkách.
Ať mír zůstává s touto krajinou.
Slova zášť, ať pominou.
Vzpomínám myšlenkou.