Zlodějíček

Čeho si více cenit než času
Který má větší hodnotu než nalezení pokladu
Plyne z vrcholů hor jako malinký potůček
Nasedneš na loďku která tě unáší jako zlodějíček

Cesta šťavnatá a krásná ale není cesty zpátky
Chvíle nezapomenutelné a tak si děláš poznámky
Do knihy vzpomínek kreslíš a snažíš se psát
Aby ses mohl odhlédnout zpět a jen se smát

Občas se s jinou loďkou setkáš
Je té tvojí tak podobná že máš pocit že jí znáš
Snažíš se zpomalit a tak ke dnu padá kotva
Upřímně doufáš že to bude láska a ne válka

Začátek je vždy jiný ale končí to stejně
Zamračené oči když přijdou peřeje
Loďka blízká se stává zase cizí
Pluje stejným směrem ale osud už má jiný

Stejný příběh který se opakuje jako smyčka
Kolik ještě příběhů zvládne moje hlava
Ptám se zlodějíčka který pádlo drží
Mlčí a chce abych žil bez odpovědí

Nechápu jakým směrem mě to vede
Do cesty staví překážky a jen se směje
Držím se trupu lodi abych nepřepadl
Nebo mě jen chrání abych se o další růži nepíchl

Stává se že je voda je klidná a tichá
Vtom vidím jak mi z dály někdo mává
Kolem nás je nekonečný oceán
Máme moře času být spolu říkám

Pojďme plout spolu do zdánlivého konce
Budeme se milovat než nás rozdělí peřeje
Budu ti lhát kdykoliv tě nazvu má souzená
Protože v hloubi duše vím že jsi jen múza

Každým dalším rozbřeskem jsme si blíž
Taky o trochu dál když zapadá měsíc
Ráno už je blízko a já se snažím oddálit svítání
A doufám že až padne další noc bude to ona co mě ráno políbí