Chlapec a démon

Život je malba na obloze zvláštní
Skládáš příběhy připomínající souhvězdí
První hvězda je vždy nejjasnější
Je tam sama ale ta zář vše rozzáří

Chlapec se upne na jediné světlo
Zdánlivě s úsměvem má pocit že má všechno
Led který má pod nohama se mění v mokro
Plavat neumí a proto začne prosit o pádlo

Pouliční lampy splývají jak tóny písně
Krok za krokem pomalu ve sněhu píše
Doprovází jí domů pomalu a ladně
Jen aby se protáhla chvíle a trvala věcně

Děvče se červená a hladí si vlasy zářivé
Jde domu a začne hrát na piano hlasité
Ohlušující ticho se rozléhá když hraje
Snaží mačkat klávesy venku vyšlapané

Fouká studený vítr a sněží dál
Cesta se ztrácí když osud vál
Mezi čtyřmi stěnami démoni tančí bál
Nevidí je jen je cítí když stojí opodál

Chlapec zří ty bestie jasněji
Bojuje beznadějně o kousek něhy
Ta se už ale vznáší někde nad oblaky
Mrznou mu prsty když se dotýká dívčí ruky

Když spatří tvář lásky proměněnou v démona
V očích jiný plamen jakoby to byla jiná osoba
Slunce rozpustí sníh a zbyde jen holá pustina
Děvče co znával umírá jako zvadlá květina

Rok za rokem a děvče střídá další děvče
Hvězdy přibývají a začínají připomínat obrazce
Spoj si je čárou a vidíš zoufalé zlomené srdce
Chlapce nechci znát i když ho vídám v zrcadle