Báje a pověsti

Často píšu o duši která je uvězněná v temnotě
Ale nikdo neví že v té křehké duši prázdno je
Čtyři ploché zdi bez obrazů které potají kreslím
Tahy tuží rýsující příběh který rád vyprávím

Na to co ve mě zbylo postavím jako Noe archu
Nanesu trochu lepidla na zmuchlaný kus papíru
Říkali že papír nejde přehnout více než po sedmý
Ať se snažím sebevíc proud vody loďku převrátí

Příběh jako Ikaros který letěl příliš blízko Slunci
Také létám v představách dokud nespadnu k zemi
Pak jen chvíli na zádech ležím v té mojí louži slané
Slzy stékají korytem když hoří vlasy tvé stříbrné

Zbloudilý tulák na světě jako nespoutaný Django
Přející si bytost která rozpustí ten led jako granko
V jedné ruce nůž v druhé ruce držím puget růží
Jakou ruku ti mám dát, snad mi napoví sen lucidní