efemér/z/ní...

stál jsem v rozbřesku
u okraje lesa
jasu pomalu přibývalo
a s ním se zvyšovala
intenzita ptačího zpěvu

povšiml jsem si
jak se jeden z pěvců
snažil zaujmout pozici
na vršku stromu
a pak
s okamžikem
kdy se na obzoru objevil
první paprsek
jako by se v té jeho melodii
něco proměnilo

snad jakýsi zlom
či jiná tónina
kdo však naslouchá
uslyší znatelný posun
podivné uvolnění
i když skladba pokračuje

ta změna atmosféry
je podobná změně nálady
třeba jako u hrnčíře
při výpalu keramiky
v kasselské peci
kdy děj dostoupí svého vrcholu
ve chvíli nejvyšší teploty

takový zvláštní moment
kdy napětí docela neopadá
protože než hmota vychladne
ještě nějaký čas trvá
ale přesto se něco stalo
něco zdánlivě neznatelného
a přesto významného

chlad noci se vytratil
neslyšný let sovy byl ten tam
vypukla oslava nového dne
a já vnímal
že jsem obklopen něčím posvátným
něčím co se na pár vteřin poodhalilo
aby to vzápětí zmizelo
a já se nevěřícně usmíval
že jsem tu prchavou chvíli právě zažil