zvonivá...

mnoho mužů milovalo
zvuk zvonů
které jsi připevnila na otěž
a každý kdo tě chtěl
zjistil
že vždycky bude chtít znovu

vezmi tuhle touhu z mého jazyka
jakékoliv věci
tyhle ruce udělaly
nech mě se podívat
na tvojí krásu
stejně jako bys nechala
toho koho miluješ

tvé tělo vyzařuje
má chuť je odhalena
chtěl bych vyzkoušet tvůj cit
dokud se neusměješ

teď vidíš mojí nenasytnost
a vše záleží na tom
jak jsi blízko

vezmi tuhle touhu z mého jazyka
hladovou jako klenutý průchod
kterým prošla matrika

stojím v ruinách za tebou
s tvým podzimním oblečením
prostými sandály
a miluji tě tam
vidět nahou

vezmi tuhle touhu z mého jazyka
a i když vím
že si věrná lepším
doufám
že mě poctíš
svou laskavostí