metamorfózně...

cestovat se dá různě...
» autor: enigman
pomalu vyšla po schodech
z římské lázně
vlasy suché až na pár pramínků
na lopatkách a ňadrech
což vyvolávalo zvláštní efekt
měděných a bronzových faset
s vůní damašské růže
hlavu mírně skloněnou
ale její oči se dívaly přes řasy na mě

čeho si ode mě žádáš můj pane?

asi to bylo zřejmé
znenadání jeden ze smyslů ožil
něco na něj zapůsobilo
způsobem dosud nepoznaným

jako by se ta její vůně nejdřív dotkla mé mysli
normálně to bývá obráceně
kdy čichový nerv přenáší informaci do hlavy
a já si ji uvědomoval s prudkým uchvácením

co je to za rozkoš?

a pak mě zaplavila

vdechoval jsem ji
živila mé myšlenky
tišila nepoznaný hlad
ten zážitek se nedá popsat

čiré opojení
zanícení povznesených smyslů
lahodné vlnění
závrať ze zahlcení
sladká příchuť pod jazykem nasycení
mumlavý šum řeky
přibližování a zároveň vzdalování
průnik extáze
z písně o proroctví blaženosti

potom se věčnost ozvala
kdo jsi?

jsem tvůj

jestli řekneš že můj
budu tě muset zabít
jestli jsi bůh nemělo by to vadit
jestli nejsi jak jsi získal tuhle podobu?
a přiložila mi čepel na krk

mám schopnost měnit vzhled

když nejsi bůh kdo jsi?

jsem člověk

divoce se usmála
vidím že nelžeš
nemiluješ jako bůh
/no pěkně…napadlo mě/

myslím že neoceníte výklad
o pravděpodobnosti vlnových funkcí
a kvantově temporální simultánnosti
i když chování paměť a vůle zůstává vlastní
tomu nerozumím ani já

nevypadala že by ji to uspokojilo
ukaž mi svou pravou tvář řekl

kdybych…ale nedořekl jsem to
udělala hbitý pohyb rukou
a čepel se mi ocitla o kus níž
/určitě víte kde myslím/

tak jsem se změnil
stál před ní nahý a bledý
a pokud by se dalo definovat slovo dojemný
obraz by vypadal jako já

jak jsi poznala že nejsem tvůj?

příteli
vím co je to chtíč
/a bylo v tom cítit smutek i hořkost/
žena může zapomenout barvu očí
tón hlasu
může zapomenout úsměv nebo podobu
dokonce i to co si myslíš
ale nezapomíná jak se miluje
ne jako teď
ty jsi byl jiný
soustředěný
a upřímný
kdo tě poslal?

nikdo
byl jsem osamělý
nemám nikoho koho bych se dotkl

mě ses dotkl dost
přišel jsi mě odvést?

ne
nemám kam tě vzít
mé dny jsou sečtené
budu smeten z tváře země
stejně jako že tady teď stojíme

tak víš co?
řeknu ti co se teď stane
vrátíme se zpět do postele...
Tipů: 10
» 29.06.20
» komentářů: 6
» čteno: 422(8)
» posláno: 0


» 29.06.2020 - 08:18
Do postele? To je skvělé!! Pardon.Jen takovej nápad.
Je to zase moc fajn.
ST
» 29.06.2020 - 09:15
Tak napínavé verše jsem už dávno nečetla!
Konec dobrý - všechno dobré.
» 29.06.2020 - 21:00
Někdy mě po přečtení dílka napadají různé otázky. Dneska třeba... kolik toho musí mít člověk přečteno, aby takhle psal. Samozřejmě, prožito můžeš mít, talent také, bohatou představivost - ale bez slovní zásoby to nedáš.
Málokdy se vyjadřuji a někdy i neohrabaně.
Tak tedy jednoduše. SMEKÁM.
» 29.06.2020 - 21:12
A spali, a spali, a spali. A co prospali, to oplakali... Líbí.
» 29.06.2020 - 22:54
Vždyť i Lassie se vrátila hlavně proto, aby se zase mohla vyvalovat u páníčka na lůžku...
» 30.06.2020 - 00:47
Líbí - moc. ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ve Vývoji?... | Následující: svatojánským muškám...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.