Příběh dívky, co miluje umění

Příběh dívky,
co miluje umění
Ahoj, jmenuji se Jennifer. Šla jsem ven po ulici na procházku, kde mi do obličeje vlál příjemný, chladící vítr. Listí, které lítalo ze stromů, mi zdobilo cestu.
Na sobě jsem měla svoje oblíbené barevné tílko, potrhané džíny, duhové boty a na hlavě svůj malířský černý baret, který mi ladil s mýma tmavě hnědýma očima. Samozřejmě nechyběly doplňky. Na krku jsem měla řetízek s modrým kamínkem, který mi přinášel pocit bezpečí a dával mi ve všem štěstí. Na pravé ruce jsem měla tři háčkované náramky a na levé ruce korálové náramky, které mi sahaly, až k loktu. Občas jsem si připadala, jako hypízák, možná skoro pořád. Ale co, byl to můj styl a já jsem se svým stylem spokojená.
Měla jsem koupené jedno apartmá, kam jsem chodila každý víkend kreslit svoje umělecká díla. Svoje obrazy jsem kreslila na papír a malířská plátna, které pak byly vystaveny v kavárnách. Lidem se moje obrazy hodně líbily. Bylo hezké vidět na jejich tvářích a očích, jak v nich našli zalíbení a jak v nich snadno dokázali spatřit neuvěřitelnou věc, která jim udělala v očích zářivé jiskry. Díky tomu, že se jim líbily, jsem zato dostala nějaké peníze. Svoje mistrovská díla jsem pro peníze nekreslila. Kreslila jsem je pro radost všech. Aby všichni mohli vidět bohatou krásu.
Učím na jedné malířské akademii. Všem dávám naději, že když něčeho budou chtít dosáhnout a dají do toho hodně úsilí, tak té dané věci dosáhnou, protože nic není nemožné. Každý týden namaluji jeden obraz, který něco vypovídá. Ponesu ho vždy na akademii, abych ho všem mohla ukázat a zeptat se jich, co v něm vidí. Kreslím abstraktní obrazy, které ve mně vyvolávají více energie a představivosti.
Mám velice skvělou, strukturní představivost. V mé mysli se ukrývá spoustu fantastických věcí. Když mě nenapadá, co bych mohla nakreslit, tak prostě kreslím a ono z toho nakonec něco vznikne. Je to vždycky abstraktní obraz, ve kterém je alespoň viditelná jedna věc.
Jsem ráda, že mohu učit na tak skvělé akademii, která mi přináší radost. Díky akademii, ve které jsem mohla trávit čas každý den, jsem měla lepší představivost.
Jo. Život je super, když se ti v něm dějí krásně věci, které tě dojmou na tolik, až vyroníš slzy štěstí. Můj životní sen byl být umělkyní. Pokud máte nějaké sny, jděte si za nimi. Dejte do toho hodně úsilí. Protože když do toho dáte veškerou svou dřinu, dokážete cokoliv. I snaha se vždycky cenní. Žijte život v naplnění.