Příběh dívky - psaní může být zábava - fantasy

Příběh vypráví o dívce, co ráda píše.
» autorka: Ina
Příběh dívky
Psaní může být zábava - fantasy

Ahoj, jmenuji se Ashley. Šla jsem na procházku, po přírodě. Pozorovala jsem kolem sebe neuvěřitelnou, fantastickou krásu. Měla jsem v uších sluchátka a poslouchala příjemně lákavou hudbu. Díky přírodě, mě napadalo spousta různých citátu o světě. Ze všeho nejraději mám, když můžu psát. Nejraději píšu citáty, protože mě vždycky pohltí do vnitřní, uklidňující míry. Když se tak procházím, napadá mě třeba citát o stromě. Kolem mě, je tolik druhů stromů, které obohacují tuto neskonale nádhernou přírodu. O kus dál jsem narazila na lavičku, která stála ve stínu pod velikým dubem. Jeho kmen připomínal líbající se muže a ženu. Šla jsem si sednout na lavičku, kde jsem si z pravé kapsy kalhot vytáhla svůj malý bloček, do kterého jsem si začala psát citát.

Živoucí příroda
Láska, štěstí, radost, je všude kolem nás.
Díky těmto třem věcem, můžeme mít radost vidět krásnou přírodu, která zraje před našima očima.
Úsměv na tváři, který nám vytváří, nám zvýrazňuje její nádherné, planoucí barvy, co nám utváří lásku kolem nás.
Toť život jest nádherná věc.

Podle mě, napsat takový citát není vůbec těžké, protože to mohou být vlastně krátké myšlenky, co vklouznou člověku do hlavy. Citát je o tom, co cítíme, vnímáme, jako dobrou věc. Mnohdy ho píšeme třeba o věcech, které nám přijdou něčím zajímavé nebo v nás utvrzují něco, co nás k nim přitahuje.
Lehký vánek větru mi vlál kolem obličeje. Vstala jsem z lavička a šla se zase dál projít. Pocit, co ve mně splýval, ve mně vyvolal nekonečnou sílu, která mi dala možnost nahlédnout do světa plných čar, kouzel a magických bytostí, které vypadali, jako kdyby byly napůl spojením víl a elfů. Někdy se mi zdává, že je ta příroda živá, že umí mluvit, ale nedává to najevo. Jsem člověk, který žije svou myslí, co mu ukazuje a dává představy, které ho naplňují. Představa by mohla býti i skutečná, protože když člověk cítí dokáže žít ve svém vlastním světě. Můj sen je býti spisovatelkou, která bude psát fantasy knihy, které člověka pohltí do daného příběhu či jiné tvorby. Vážit si všeho, co nám život přináší, je nesmírně důležité. Já si všech věcí vážím. Chodit po přírodě, je velice úžasná věc.
Když se člověk projde kolem čerstvého vzduchu, může ho napadnout spoustu různých a zajímavých myšlenek, které by mohli být tak dobré, že by vás i dokázaly povzbudit v jakékoli fázi vašeho každodenního života. Procházela jsem uličkou, která byla obsypaná listím, padajícího ze stromů. Když už jsem u těch stromů, tak jich kolem mě bylo docela hodně. Každý z těch stromů měl krásně lesklou kůru. Alespoň se mi to tak zdálo. Jelikož se docela často zmiňuji o stromech mám tu o nich citát.

Strom a vše živé kolem
Každá kapka, která spadne z oblohy, pomáhá k tomu, aby každá rostlinka, strom a vše živé v přírodě, dostalo ty správné živiny.
Každý pramen čisté vody, splývá s přírodou, která je natolik bohatá, že má pestřejší barvy, až ji vidíme v nekonečném světle.

Cesta, která mě vedla kolem stromů, mi ukazovala jistá tajemství. Okolo mě se objevily prazvláštní postavy, ze kterých čišela odrážející se moc, jež se zvětšovala natolik, až vykouzlila vše magické, co jsem si představila v hlavě. Byla to úžasná, neuvěřitelná věc. Díky fantasy knihám jsem si dokázala představit nemožné. Chodila jsem pomalým krokem a rozhlížela se kolem sebe, abych se mohla nechat provázet tím, co jsem si vždy přála. Otáčela jsem se okolo sebe a uviděla jsem poletující aury nade mnou. Zářily, jako noční obloha, posetá tisíce stříbrných hvězd. Byla jsem holka, co žije život v naplnění a pocitu, mít pořád dobrou náladu. Má mysl se rozvíjela velice rychle a tak si i dokázala velice snadno v hlavě utvářet, zvýrazňovat a excelovat věci do podoby, které byste viděli pouze v pohádkách nebo v knížkách s obrázky, těchto záhadných postav, ale kdo ví, třeba i ve své vlastní mysli.
Život je krásná věc. A proto by jsme ho měli žít naplno, užívat si každičký okamžik, který nám přinese. Přece, žijeme jen jednou, tak by jsme si všechno měli užívat, jako by to bylo naposled. Prožívejte, smějte se, objevujte, dělejte všemožné věci, které vám dělají radost. Dělejte dobro.

Chtěla jsem říci, že i knihy dokážou otevřít vaše obzory. Dejte jim šanci. Tohle to je krátký fantasy příběh, který si myslím, že se vám určitě bude líbit.
Tipů: 0
» 22.06.20
» komentářů: 1
» čteno: 506(3)
» posláno: 0


» 22.06.2020 - 12:58
Hazentla
Je třeba číst... a pak klidně i psát, pokud čtení přestane stačit.
Z toho pohledu je psaní trochu jako silnější droga. Ale myslím, že společensky přípustná ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.