Sen III. – Febrem somno

Ve snu jsem, postel pode mnou,
ve snu, z barev duha nade mnou,
ve snu mlýny melou, až semelou,
duhu krásnou jasnou barevnou,
v hmotu hnusnou šedivou...

...hmota šedá valí se z mlýnů ven,
v hmotě zmizí kdo jí je zasažen,
chrchel šedý se kroutí tam a sem,
ve smyčkách, tenatách, je pohlcen
všech barev jas i bílý den...

...hrne se soplisko z barev semleté,
tukovec obří z mastnoty smrduté,
jak lejno se táhne, citu prosté,
co střevo se kroutí, hnisem pokryté,
bobtná to těsto, hutné a nechutné...

...kyne a bublá, nelze se minout,
hnusem je již vyplněn každý kout,
v posteli, ve snu, nelze se ani hnout,
již blíží se ten šedý....