Bylinkářčina důvěra
kdo by neměl rád bylinky?
» autorka: Anjesis |
Přesladce, jak dech tymiánu,
zas žádáš s šalvějovým klidem,
třpyt rosy na třezalce k ránu,
ať ještě věřím druhým lidem.
Hebkostí šeříkových květů
vzýváš můj smysl pro iluze,
drzejší svízle na sametu,
lákáš mě k omějové duze
Opíjíš čajem z náprstníku
a taky doušky psího vína,
otrávíš důvěrou mne v mžiku,
a když se spálím? Vážně psina.
A přece zase stejně vzplanu,
třebaže zlomená krvácím málem
klidně zraň, vím jak léčit ránu,
po ruce měsíček s kostivalem.
zas žádáš s šalvějovým klidem,
třpyt rosy na třezalce k ránu,
ať ještě věřím druhým lidem.
Hebkostí šeříkových květů
vzýváš můj smysl pro iluze,
drzejší svízle na sametu,
lákáš mě k omějové duze
Opíjíš čajem z náprstníku
a taky doušky psího vína,
otrávíš důvěrou mne v mžiku,
a když se spálím? Vážně psina.
A přece zase stejně vzplanu,
třebaže zlomená krvácím málem
klidně zraň, vím jak léčit ránu,
po ruce měsíček s kostivalem.
Tipů: 8
» 31.08.18
» komentářů: 4
» čteno: 443(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Pravda ve sklence | Následující: Pegasí touhy