Christienovy příběhy

v záři Luny.
» autorka: LiJ
__Christiene,

__vím že jsi a čekáš na příležitost, nevím jakou, ale mám v ní své opodstatnění. Vím toho velmi málo o sobě a téměř nic o Tobě, ale vím, že jsi a že mne chceš víc než si umím představit. Christiene, jsi můj tajuplný sen, z kterého se těžko probouzí, protože v něm spíme v hlubokém bezvědomí.
__Jsi temný obrys na schodech? Jsi svalnatý krasavec bičovaný přízraky? Jsi vězeň v mořském podzemí? Nebo lovec ušlechtilých rysů a nebezpečných instinktů? Jsi mladík s havraní hřívou v lese čarodějek nebo plavý švihák připoutaný v zákulisí komnaty beznaděje?
__Ať jsi kýmkoliv, přicházíš s Lunou jejíž zlověstné nejdelší zatmění se blíží. Jsi ten, kdo mi pouhým pohledem svazuje ruce za zády v prázdném výklenku zchátralých hradeb, když se opájím stříbřitými vršky jehličnanů pod chladivými paprsky. Luna zůstává, přestože kameny slehnou se zemí nadvládou Času. V jejím svitu bloudíme ztraceni v sobě. Cest do pekel je nebezpečně hodně a stezka k sobě zmateně spletitá.

__Tuším, kým nejsi. Nejsi unavený snob, ani nejsi okroužkovaný nadsamec snící o harému světa. Nepotřebuješ si hrát na dominanta, abys používal všechny otvory zmatených žen pro spalující pomíjivé libido. Nepotřebuješ ženu na kolenou, abys převychovával k obrazu svému, když jsi nevychoval vlastní potomky. Ani nejsi stroj na prznění nenasytných, nezdravě sebevědomých kariéristek, jenž v sobě zabily ženskost chapadly chtíče. Taktéž nejsi vulgární a hrubý, aniž bys cokoliv ztrácel ze své mužnosti.
A přestože mlčíš, vyprávíš příběhy.

__Třeba příběh o zlatém chrámu v podzemí, kde hlídají neviditelní leč ostražití a hluční psi. Kde teče řeka zapomnění, jejíž břehy hlídají nemilosrdní a zákeřní krokodýli. Na ní jsem zahlédla klenutou loďku se zlatými ornamenty zvoucí k nalodění. Vedly k ní neméně půvabné krychličky s třpytivým zdobením pohupující se na temné hladině a po kterých jsem lehce přeskočila do loďky, jenž se vzápětí potopila do temných hlubin.
__Nebo příběh o přenádherném běloušovi, jeho ostražitých nozdrách, neklidném dechu a šíji, jemné husté hřívě, pevném ladném hřbetu, zářivé srsti a netrpělivých štíhlých nohou. Hbitě jsem mu vyšla vstříc, avšak rozplynul se v mžiku na kostnatou maketu za zlomyslného řehotu zákeřných bosorek.
__Nesčetné příběhy o pádech do propasti bez křídel s prazvláštními pocity beznaděje a odhodlání zároveň.
__Příběhy hradní paní, jejíž muž a synové odchází bojovat a živi se nevrátí. Příběhy dítětě pouště, jenž nestačí dospět. Příběhy divošky milující dva bratry a prchající k řece s blízkými vodopády. Příběhy dcery, jenž opouští domov, jak je zvykem, plna odvážného mládí a rozpolcená v srdci.

__A dnešní příběh? Jsem na cestě, ale pořád bloudím po okolí, tam kde nadále znějí bubny, kde matka kolébá dítě před usnutím a tiše zpívá zahánějíc zlé duchy.
Tipů: 0
» 25.07.18
» komentářů: 1
» čteno: 566(8)
» posláno: 4


» 25.07.2018 - 17:39
byron
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Christiene | Následující: Tehdy
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
1 skrytých [1]


© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.