jsem anebo nejsem..

jsem anebo nejsem
pro lásku
s níž se vznesem
a budeme si blíž
my
zimní jazz jdoucí městem
pár souznělých tónů
když je rozezníš
ač život můj
vztek a nebo pěna
otázek a v ní je žena
život můj
a díky snad rybě
zrcadlo
v srdeční chybě?

ryba mlčí
žije u dna
zná můj osud cesta bludná

cesta skrze nebe

marně čekám
rybu s křídly
s níž bychom se štěstím stihli
křik jsem to já
svislá ryba
tonoucí
a lapající po dechu

... ..

tenkrát když měl jemný cit
toužil aby aspoň splín
přešel jako pašerák
vyhlídnuté koleje
v tušení
za zatáčkou
vzpomněl na bublinu
jak odežene pryč
na co vítr nemá sílu
spatřeni ve vesmíru...

viděli ho u stánku s bublifuky

:pane otazník to budou mít andělé radost
* žádné nemám
:ale světy jistě ano
* ...

šel s bublifukem ke kolejím
blížil se
vytvořil bublinu
a v okamžiku jsi zůstal sám

přál sis vrátit se
a něco změnit
jenže kde přechází to jednou
nelze složit prostor jinak
a tak tu nejsi
pro dvě

slunce slzami


když mráz na sklo líbal..

červené střevíce a černé silonky
skluzavky ze srdce
intimní portmonky

:zdobené perníčky
:tváření okaté
:zahodí sukničky
:vlaštovky

na drátech jíní a ciziny

:stýská se?

pomlka hodiny a v ní

* krůpěje krve v rozpacích

* střelená růže
* ve chvojí
* z jelena

* v troubě táborák
* cukroví bez maku
* víru na průsak
* a jíst sníh..

jíst sníh

:deja vu

lhářovy doteky prosící představy
adventy snáře
co nejde zahřát
to má ji nažhavit...

/

když to plamének zpívá talířky
jsou ještě na poličce
třesoucí deka
nádech zimní záře
přijď z deště
k rozpálené dívce

:to je dávno
:a dávno prší pro něžné pohádkáře

kde mrazivý pes hnal sněhové koně

a pro pár vloček dál
zůstávala milá
v rose v jitřní páře
pro oči hvězdných šelem

oči chladné
oči melancholie
oči dál půvabné ve chvíli šálení

to vnitřní zraky lásku teprv psaly
chtěly být mámeny
chtěly se vzdát
i vody průzračné?

dnes mé
jsou přivřeny
i jas posunul si klobouk více do čela
ona moje oči nikdy neměla

:a ani slunce samo

svítat nezačne

/

...chtěla by ses zeptat
ano nebo ne jsem anebo nejsem..