Cestuji vesmírem..

sluneční šamani
ukrytí ve vločkách
zůstali v krajině čekání

ledovou stopou ztracel se větrný šroubovák
do chvíle v koleji
stala se malým vodním tokem
i kdo se blížil
když neklid pronikl a hnal se dál
už mi nebyl v patách
jako tenkrát
kdy ohlédnutí vzalo nás rychlosti světla

v koleji by loď nebezpečí našla břehy z kamení a ledu
tání by strouhalo sníh
a vrčení by připomínalo elektrárnu
docela malou
i docela malou duši
že ještě světýlko ti šteluje na běsy
a kde nic
tu nic
soustřeď se
zpomal mezi ledovými jazyky a pamatuj na hafici
a já se za tím vrátím

po anglicky
dohnal jsem neklid
kde nevěděl co dál
mohl jsem jím proniknout

zašel ke skále k prameni pro elektrovodu
a vím že se budeš bát zas
ukrývají se ve vločkách
v krajině čekání

když sluneční šamani
mají paprsčitý mráz

pavouk i křížák pozoruje před spaním borůvky
zavěšené za záclonou pro entity sklo
heslo v železářství má zrosený citoměr
že tolik stupňů je ptačí zpěv za jiter
a voda když mívá neklid
to teprve přijde z cizích sfér servis
že temná gravitace je zimomřivá i jindy tenkrát
sluneční šamani
ukrytí ve vločkách šeptají
spadl sněhulák... spadl sněhulák..

za katodou identifikoval zvlnění
mikroampéry pro lásku a jak to spojit jak

* kontakt zablikal
* kovový tygřík magneticky zahafal
* a sluneční šamani?

víš...