Před předem prohranou bitvou

Až při útoku posledním
kolísaje upustím svůj meč
- za tu představu se rdím
zní zbaběle snad… leč…
může se to klidně stát…
Až po bitvě prohrané
budu vody Styxu pít
kdo z vás (když já už ne),
pozvedne pak pevný štít?
A prapor zas nechá vlát?

Až padnu pod hromadou těl
mých zavilých protivníků.
Kdo z vás by pak asi chtěl
stát tam opět hrdě v šiku
a zdolávat bouři krutou?
Nežádám teď odpovědi,
kterou v sobě dávno máte.
Nuže, muži, dolů hledí
dnes jako již mnohokráte…

Smrt!
Ni život pod knutou!