Vrtošivé letní hry
...Všehochuti...
» autorka: Mbonita |
Letní dny jsou slunceplné talířky.
Šťavnatě barevné,
vrtošivě sladké požehnání.
K zulíbání jsou nahá ramena i lýtka.
Stojím tu v louce jak kytka
a směju se na celé kolo
i když mi v žáru dešťové kapky
svlékají šaty.
Nebeské kolovraty šumí
i přes sluneční svit.
Vím, že urousaná obléknu se
do duhy a kotníky od trávy
lehce vilné představy
v mužských pohledech namalují.
Smyslně si pluji v panenkách
a jak krajina zvláčním.
Ano.
Lačním po krásách léta
silou stovek tužebníků.
Šťavnatě barevné,
vrtošivě sladké požehnání.
K zulíbání jsou nahá ramena i lýtka.
Stojím tu v louce jak kytka
a směju se na celé kolo
i když mi v žáru dešťové kapky
svlékají šaty.
Nebeské kolovraty šumí
i přes sluneční svit.
Vím, že urousaná obléknu se
do duhy a kotníky od trávy
lehce vilné představy
v mužských pohledech namalují.
Smyslně si pluji v panenkách
a jak krajina zvláčním.
Ano.
Lačním po krásách léta
silou stovek tužebníků.
Tipů: 32
» 08.08.17
» komentářů: 14
» čteno: 954(24)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Všehochuti
» 08.08.2017 - 23:27
ttragelaf
létu díky !
ST tobě
za nás tužebníky
ST tobě
za nás tužebníky
» 09.08.2017 - 00:03
Nádhera! ST
Všehochuť léta barevně jásá
ladí a hladí, stéká po kůži
blaží mě představa, je to krása
vidím tě v louce, tu svěží růži
v duze, když voňavý déšť přestává...
Všehochuť léta barevně jásá
ladí a hladí, stéká po kůži
blaží mě představa, je to krása
vidím tě v louce, tu svěží růži
v duze, když voňavý déšť přestává...
» 13.08.2017 - 21:57
1
... dešťové kapky svlékají šaty.
.. a už tu není Bíša ani Sio, aby ti napsali, že tak kouzelný slovní obrat udělal z tvého dílka celou sbírku.
Stačí jen přivřít oči a nechat běžet vzpomínky co tento obrat vyvolal.
Kouzlo poezie je v probouzení fantazie, což se ti skutečně povedlo. Ne nějaké levné představy nahotinek, ale tu jemnost a neopakovatelnou jedinečnost ženské krásy, tu co malíři dávají na plátno. Sochaři do kamene, básníci do slov a ti co mají štěstí .... do vzpomínek.
.. a už tu není Bíša ani Sio, aby ti napsali, že tak kouzelný slovní obrat udělal z tvého dílka celou sbírku.
Stačí jen přivřít oči a nechat běžet vzpomínky co tento obrat vyvolal.
Kouzlo poezie je v probouzení fantazie, což se ti skutečně povedlo. Ne nějaké levné představy nahotinek, ale tu jemnost a neopakovatelnou jedinečnost ženské krásy, tu co malíři dávají na plátno. Sochaři do kamene, básníci do slov a ti co mají štěstí .... do vzpomínek.
» 14.08.2017 - 22:02
gabkin: ti dva mi moc chybí....a Tvůj komentář je ryzí člověčenství..prostě Ty jak Tě znám:-)
» 21.08.2017 - 01:47
Jen jak přijdou t(o)užebníci,
promění se barva lící.
Slávku, já vím, že jsi boháč!
Ochutnej však — tu — můj koláč…!
Chci nás vidět, můj Toníku,
u pomníku listům fíků,
tam se z nás dvě sochy stanou:
Budeš létem, já zas pannou!
Dneska sedím u Rokytky.
Co mi neseš, Juro? — Zbytky?!
…Ty můj kvítku! Zbytky léta!
Do podzimu ať v nás vzkvétá!
promění se barva lící.
Slávku, já vím, že jsi boháč!
Ochutnej však — tu — můj koláč…!
Chci nás vidět, můj Toníku,
u pomníku listům fíků,
tam se z nás dvě sochy stanou:
Budeš létem, já zas pannou!
Dneska sedím u Rokytky.
Co mi neseš, Juro? — Zbytky?!
…Ty můj kvítku! Zbytky léta!
Do podzimu ať v nás vzkvétá!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Máš bezpočet jmen VI | Následující: Sebevstupy