Máš bezpočet jmen VI

Zaklepu na vrátka z oceli
i bambusových dlaní
fouknutím proti slunci
a pak
možná
povolí
jak švy v tuhém fraku…Martine
nákrčník spadne do rozednění
němí zakřičí jak ptáci
jsme tací jací jsme
zde..že
když vázanka chce do nebe..
tak..důvěrně.

Osvalde...co to říkáte?
pletení je krásnění slov
na konečcích vrbových proutků
kypění v koutku s literaturou
třeba antickou
kde jste Vy sloupem a já vlysem
s tím tisem opatrně
dřevo má výdrž jako Vy
to znamená...navždycky..
a listování nese mi jiskry do očí
takové jak citrónová pěna
jemná, našlehaná
co svádí k tetování na míru
ano pár drobných motýlů
pak usedne mi na ohbí ramene..
zde..podívejte..

Prosím černočerné kafe s kapkou
medu...Mansuete
probereme Bretonovu definici
i čmáranici na mém lýtku
zkoušela jsem fixy víte
občas hledím do neznáma
a maluju ho všude
bude brzy zima a pak
začnu s velkými plátny
a drobnými kapesníčky
do vašich vest i sak
technikou otisků kočičích tlapek
a těch pár kapek co
ukápne..mi snad odpustíte
víte jsem jen tulačka
co jde..kam chce..