Můj život je p(r)ózou

Že prý se chovám bezpáteřně
(netrpím aspoň skoliózou)
Uvěř anebo neuvěř mně
zda je můj život pouhou pózou

Je hlavně pRózou, moje milá!
i když si denně hlavně básním
I teď mi na to síla zbyla
než půjde slunce spát (a já s ním)

Že prý jsem k tomu také sobcem
Jsem spíš jen sobem. Jenž má vlohy
dělat si, "kde chce/jak chce/co chce"
a jemuž právě na parohy

dopadá lesklé léto babí
Lechtá mě k smíchu. Je to milé
zatímco svět si přeje, abych
cítil se trochu provinile

Cítím jen vůni sadu třešní
rostoucích v láhvi aviváže
Dopíši řádek. Pak den dnešní
odbitá půlnoc navždy smaže