Holka v mojí hlavě

Pleť čistá, modrý oči - zdám o tý,
co je jak motýl - či stávající iluze..
Nejde na ní přestat myslet -
Představ něžná kněžna -představ mi se!
Přes dav mi své
ruce dává -
Jen kéž by ten sen nepřestal mizet!
Procitávám...
Vlasy hnědý problejskaný mědí
a tak se na mě dívá.
Odveď si mě, odvěť
kde jsi, dej slib - od teď
že nezmizíš...
Snící s ní chci jít.
Že budeš se mi chtít v náručí svíti,
hvězdy svítit - já se na ně s ní dívat -
o nás výti vlci a pro nás míti víc jak smítí
život, já jen v síti nesníti
jestli smím tiše to svý ti
Srdce dát...
Mou duši má - všímám si..
Ani nevim, jestli je živá, jestli žila - šilhám
po každym koutu,
v žilách cejtim chvění,
širák nade mnou - ať čirá
náhoda se stane. Stále doufám, že dostanem
se k sobě, stanem
tváří v tvář.
Z dané reality je cesta ven
a hvězda mého snu - před níž staven
chci být..!


Křehká každá křivka
tvá - křikla na zrak, slyšim jak říká:
"Jsem tvoje" - že sen to je,
zapomínám..
Kvete půvab její,
květem je - o tom i ptáci květnem
pějí.. Kdy objevím tě!
ke tvému úsměvu jak vede
stezka - řekni.. než zde zkamením..!
Jak mezi oblaky v očkách blankyt.
Počkám si jak dlouho. Proč kvapím
neví hlad po ní. Je víla,
víra má.
Jak vedle mě sedá, celý svět má
pro mě, jak barví tvář se tvá,
věřim v nás ve dva.
Na palouk padnou, líce planou,
když milenci prahnou
po sobě,
plavou tou pravou láskou blahou..
Spíš mě v hlavě.
Sbliž mě se sebou,
z višně spadni,
abych tě spíš měl,
s tebou svižně šel,
viděl nás pyšně
vedle sebe - ta myšlenka i ve
vedrech zebe...
Chci zhmotnit tě, abych se zmoh ti
vyznat všechno a vyzvat
ať zůstaneš..
Jsem si velhal vjem - tu holku v hlavě,
kde hravě se mnou hraje si.
...Lžou smysly, tak zmiz mi z mysli!!