Smysl života

Šmankote, ty máš STarosti s přemýšlením...

líbí se mi ten popis bloudění, asi bude častější než nalezení odpovědi.
Já to vidím tak, že žádnej smysl života není, pokud nepřipustíš nějakou formu Boha. Ale pak se můžeš ptát, jakej smysl má Bůh...
Tj. problém je, jak tu otázku definuješ, jaký význam má vůbec slovo "smysl".
A aby to bylo ještě zamotanější je obvykle dost podstatnej rozdíl, jestli jde o smysl tvýho života, nebo obecně lidskýho. To první se tě bytostně týká, to druhý je abstraktní teoretická otázka, která baví filozofy.

ewon:
Já bych ze svého pohledu smysl definoval otázkou. Proč tu jsme/jsem? Nebo jaký je cíl cesty?

Nepřipouštím si, že žádný smysl není.

Možná, že jsem udělal chybu. Snažím se vysvětlit subjektivní smysl a nalhávám si že je to ten objektivní. Náboženství z mého pohledu by mohla být cesta nalezení toho objektivního, ale nevím jestli toho mého subjektivního. Zatím jsem k náboženství otevřený a nebráním se mu, ale cestu k bohu jsem si nenašel.

Před několika týdny se mi jeden filosof pokusil rozumově dokázat, že existuje bůh. Bylo to moc zajímavé a vcelku se mu to podařilo. Na základě kauzality a argumentace rozporem.

Trochu odlehčím:
Jakej má bůh smysl? No takovej jakej mu přiřadíš :-D

Ty jsi teda přesvědčený, že život objektivní smysl nemá? Jestli to chápu správně. Pokud bys myslel, že nemá ani subjektivní smysl, to potom bych nechápal ani co tě nutí ráno vstávat z postele :-D

Případně teda jestli to není moc osobní a bude se ti chtít odpovědět, co je podle tebe, tvůj osobní smysl života?

Přeci jen trochu rozbředlé a bez formy, ale kontinuitu docela chápu. A menší námět na přemýšlení: nic ve zlém, ale zkus si pročíst své anotace a projdi shodu podmětu s přísudkem. Každý se občas sekne :)

Woria: Díky za nalezení chyby, už je opravena :-) Máš pravdu, moje myšlení si někdy jde kudy chce, nemá formu :-D Za rozbředlost a chyby se omlouvám, kritiku vítám a přiznám se. Byl jsem líný. Jen jsem vypsal myšlenky jak plynuly a neupravil. Příště se polepším :-)

kohout: Není třeba se polepšit, neexistuje šablona dokonalosti, tak proč ji hledat? Naopak, je to příjemná změna oproti nervy drásajícím příběhům a romantickým básničkám. A nemáš zač :)

reakce číslo 2:
tak jak jsem to rychle pročet, ta úvaha o smyslu života téměr není. :))

kohout: Já bych ze svého pohledu smysl definoval otázkou. Proč tu jsme/jsem? Nebo jaký je cíl cesty?
---
Bude to delší... :-) Vcelku nic proti tomu, jak to bereš. Teď jak to beru já a kam se s tím dostanu. (sám moc nevím, kam se dostanu, nesnažím se to moc učesat.)

Jaký je smysl kliky?
Aby se daly otevřít dvěře.

Jaký je smysl auta?
Aby se člověk někam dostal.

Jaký je smysl mravence?
Těžko říct... Běhá si a je, udržuje nějak přírodu v chodu. Řekněme, nějaká funkce v ekosystému.

Jaký je smysl Jupiteru?
Opět prostě je, nejspíš by bez něj Země vypadala jinak. Zhruba řečeno ale nevím jakou má funkci, tedy smysl. Pro člověka má smysl v tom, že k němu můžem vyslat sondy a něco se dozvdět.

Zpět k něčemu, co je živé. Mravenec žije, ale nejspíš si neklade otázku: proč jsem tady. Na tom se asi shodneme. Existuje důvod jeho existence? Skončil jsme u toho, že na to moc neumím odpovědět. Je mravenec složitější nebo jednodušší stvoření než člověk? Dokážeme potom odpovědět na smysl existence člověka?

A teď zase z trochu jiného pohledu:
Jaký smysl má oblečení?
Aby nám nebyla zima a nechodili jsme nahatí.

Jaký smysl má chodit do práce?
Například, abychom měli peníze na to oblečení, na jídlo. (což samozřejmě nemusí znamenat, že nám práce dává smysl... ale to bych spíš přeložil, jako že nás nebaví, neuspokojuje. Smysl mít může: vytváříme nějaké hodnoty atp...)

Jaký smysl má nestrkat dráty do elektriky?
Smysl to má ten, že nás to nezabije.

I když to je velice neurčitá odpověď, tak smysl je přiřazován tomu, co nějakým způsobem ochraňuje, zlehčuje, zpříjemňuje život. Ptát se jaký má život smysl jako takový je pak trošku nadbytečné. Tady je myslím vidět, jaké hraní se slovy to je.

Nevím jestli je přesnější tvrdit, že život jako takový smysl nemá, nebo tvrdit, že naprosto netuším, jaký má smysl. Smysl v tom smyslu, jaký má klika u dveří. Ta je tu pro člověka, nějak mu slouží. Můžeme možná tvrdit, že my taky (blbé vyjádření) sloužíme jiným lidem, a oni nám. Ale a opět se oklikou dostávám k náboženství: snad jen tvůrce může vědět, proč to dělal. Stejně jako my víme, k čemu je nám klika. My ale nejsme vlastní tvůrci, nerozhodli jsme o tom, že budeme.
Zjednodušující závěr: vychází mi stále, že smysl buď není, anebo je velice vzdálen našemu chápání. Nevím, kdyby nám někdo prozradil náš smysl, jestli bychom to vůbec unesli. Každopádně problém člověka a pokud vím asi jenom jeho je právě ten, že si takové otázky klade. (přirozeně třeba Ufo si je může klást taky, jestli teda existují).

A teď nejzásadnější otázka: co mě nutí vstát z postele. Je to osobní otázka... Nejčastěji je to potřeba jít na záchod...

Ještě, aby to bylo ještě z jiného úhlu. Zdá se mi, že někdy "smysl" používám jako funkci:
A) X má smysl Y. X má účel Y.
A někdy ho chápu jako hodnotu, jako číslo.
B) X pro mě má hodnotu p. X pro osobu Y má hodnotu p (často proměnnou v čase...).
Když teda budeme konkrétní, tak B) pro mě má můj vlastní život proměnnou hodnotu v čase. To by se dalo nazvat třeba náladou.
A já často říkám, že otázky smyslu života obvykle vyvstávají, pokud ta hodnota p je spíš dole. Neznám moc lidí, co by se na smysl života ptali, pokud je p nahoře. To neřeší. :)
Pokud to vezmu A) můj život má nějaký smysl. Tak na první pohled řeknu nevím, nenapadá mě to. Na druhý bych řekl, vztahy k jiným lidem. Pochopení světa, lépe řečeno, jeho velice malých součástí. V jistém smyslu jsem si tuhle otázku moc nekladl. Nejspíš "smysl" spíš cítím, než chápu, což zas odkazuje k B).

Myšlenky jak pavučiny
v rohu číhá stvořitel
STruktury když pozměněny
značí - tam je nepřítel

Prý cílem každé cesty je cesta samotná. Tedy i cesta životem. Každý prožitek je zkušenost. Smyslem života je poznat pravdu, protože ta osvobozuje.
https://www.youtube.com/watch?v=x-85fkRCQp4