OTEVŘENÁ RÁNA

Pro tebe, babičko.
» autorka: anick.aa
Doufala jsem v paměť zapomnění,
doufala jsem v času zpomalení.
Doufala jsem v smutku pobavení,
doufala jsem v život.

Nezvládám už doufat moc.
Je to vysilující.
Být bez tebe každou noc
i den.

Že tohle je jen pouhý sen
a každý verš už strohý jen.
Tak to bylo, je a bude.
Vidím tě, slyším, cítím všude.

Vracím se do tvého pokoje
a tajně doufám, že tě spatřím,
jak u okna jsi a čteš si vestoje.
Nebo luštíš křížovky.

Ty uvidíš mě a políbíš na čelo.
A žádný smutek náhle není.
Jenže ty i tvoje tělo
už upadlo v zapomnění.

Už nejsi.
Už nejsem.
Bez tebe to nejsem já.

Vrať se mi.
Prosím.
S láskou - pravnučka tvá.
Tipů: 12
» 18.02.17
» komentářů: 8
» čteno: 530(9)
» posláno: 0


» 19.02.2017 - 01:09
tiché ST...
» 19.02.2017 - 08:24
Sice ji nevidíš, ale ona je s tebou stále
Na každém kroku, klidně i v tanečním sále
Ona je ty - ty jsi její pokračování
I když tu není, přesto tě chrání

ST
» 19.02.2017 - 09:19
ST
» 19.02.2017 - 10:02
vavaoko: Gándhí: děkuji
» 19.02.2017 - 10:16
Rezina: Je to už šest let, ale pořád to občas bolí. A děkuji za podporu.
» 19.02.2017 - 20:20
Babička se vrátit nemůže, ale ve vzpomínkách bude s tebou celý život...
ST
» 20.02.2017 - 20:26
Lilith: Vzpomínky s ní jsou mé nejoblíbenější... Děkuji
» 13.06.2017 - 10:16
ST*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: POSLEDNÍ VEČEŘE | Následující: SNĚHURČINA

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.