iluminační na iluminační...

Halila jí bíla žlutě žíhaná tunika
bláznivě rozpuštěné vlasy
na rukou fantastické šperky
nohy bosé zářící
tančí
tiché vlhké křišťálově chladné kroky
vlnění ohebného těla
opojnost rtů
výstředně pozlacených
v malátné harmonii
rozplývajícího obzoru
který její kroužení vyvolávalo z mlh
 
na pozadí vzplál oheň
 
ve stupňované neřesti
z ní tunika pomalu klouzala
až náhle ve ztlumené extázi
jí klesla k nohám
 
její nepostižitelné nahé tělo
se liturgicky tyčilo
v záplavě neskutečného třpytu
tak jako rty
měla pozlacené i hroty ňader a klín
a celá se vlnila
v šarlatovém mysticismu
odevzdávajícím se ohni
když v posledním hnutí
opět uchopila závoje
a celá se zahalila
až na klínový květ těla
jakoby hořela
jediným plamenem
vzápětí znovu odhalená
žhnoucí a dravá
proskakovala
mezi ohnivými jazyky
rozmotávala je
opět splétala
a zmocňovala se zpitého ohně
který ji svíral
 
náhle se vymrštila jako meteor
a klesla do jezírka
zjemnělého tisíci drobných květů
do popelavé modři
 
všechna to modravá voda
se v její přítomnosti
rudě rozvlnila
rozpálená jejím tělem
jímž pronikl oheň
 
pak se ta nahá šelma ponořila
vyhaslý oheň se stal zlatem
a její tělo se heraldicky vznášelo
nad zlatistými a tichými vodami
 
zíral jsem v němém úžasu
ohromený a omráčený
na tu neuvěřitelnou podívanou
 
nerozněcovala však chlípně
zvířecí tělesné vášně
spíš touhu duše
žhavou a zároveň mírnou
netušeně sladkou