Polibek
Popsat nepopsatelné, za pokus to stojí.
» autorka: evča13 |
Polibek, jak šelest křídel andělů, vnesl čistotu do duše jeho.
Chtíč,
tak velká touha svlíct.
Doteky z hrdla šíji míjí,
křivka zad jemně se svíjí.
Každý jiný,
oba stejní,
každý téže myšlenku držíc,
vyrážejí ústy sobě vstříc.
Ve vlasů lese prsty už ztratila,
kde láska leží, tam je zas nalezla.
Šílenství na hranici se štěstím, tam se ona stále potácí,
tam nakonec rozumu poztrácí.
Chtíč,
tak velká touha svlíct.
Doteky z hrdla šíji míjí,
křivka zad jemně se svíjí.
Každý jiný,
oba stejní,
každý téže myšlenku držíc,
vyrážejí ústy sobě vstříc.
Ve vlasů lese prsty už ztratila,
kde láska leží, tam je zas nalezla.
Šílenství na hranici se štěstím, tam se ona stále potácí,
tam nakonec rozumu poztrácí.
Tipů: 7
» 05.07.16
» komentářů: 5
» čteno: 577(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.07.2016 - 10:21
krizekkk
Rozumím tomu, o čem ve svém věku píšeš.
» 05.07.2016 - 11:32
malaalca
Pěkné, moc se mi to líbí, dávám ST
» 05.07.2016 - 20:51
detektor
ST za ten oheň....:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: téměř všechny elementy lásky | Následující: Anonymovi