Anonymovi

Nejsi méně než zlato, však nic než člověkem zdáš se být.
Pro mne jak poklad vzato, jen žíti s tebou můžu a chci snít.

Tys člověkem zrádným, lstivým, prohnaným,
jenže boj s láskou k tobě, bojem již je prohraným.

Více než člověk, méně než zlato,
co mám ti dám, vše tvé dostanu za to.

Hřích hříchů kamarádkou tvou se stát,
cokoli ale pro to, s tebou okamžik se smát.

Určení osobě tyto řádky nemají.
Majitele svého neznají.
Snad jednou nabudou důvodu
v jaké lásce mají původu.