Poslední anděl

Anděl na svou harfu hrál,
V srdci svém měl velký žal.
Prsty struny hladí jemně,
Nebe pluje tiše temné.

Plakal nad zlostí lidí,
Chtíčem, jak druhé šidí,
Též nad ztrátou lásky mezi nimi,
Jež je zvadlá jako suché jilmy.

Na skonem svých druhů brečel,
Sám v nebi na mracích klečel.
Blesk zloby náhle udeřil,
smutný anděl k zemi zamířil.

Křídla měl ohněm spálená,
Pírka černá k zemi padala,
Země se blíží vzdálená,
Lidská zloba tiše zpívala.

Tak skonal anděl poslední,
Tělo jeho v té trávě leželo,
A slunce zlaté polední,
Rychle k spánku se tiše chystalo.

Tak anděla lidé zlostí svou zhubili,
Na nebi byl poslední,
A nebyli žádní, kteří slzu prolili.
Snad jen slunce polední.

Jen černá pírka z nebe padají,
A lidé němě dechem lapají.