Vzpomínka

Střípky dnů posbírám,
Tiše se jimi probírám,
Čtu stránky knih minulých,
Kůru stromů ohnutých.

Slyším listů šepot teskný,
Němý nářek nebe v kapkách deště,
Ze zdi kámen spadlý, prasklý,
Báseň, co postrádá verše.

Střípky se tiše probírám,
Spojit je zkouším do sebe,
Nevnímám, že ruce mám
Zmáčené celé od krve.

Tak skládám střípek ke střípku,
Leč nezapadá ani jeden,
Je těžké vrátit vzpomínku,
Jíž zavál chladný leden.