O Františkánské zahradě» autor: Lionhead |
Sedím si v zahradě a dívám se
vůni jarního kvítí nasávám
pozoruji kostel a kochám se
tempo kolemjdoucích nevnímám.
Jeden k ruce knihu bere
zvony kostelní právě bijí
druhý v ní už dlouho listuje
na poplach však nezvoní.
Prvek gotiky z okna volá,
kdo chce, může ve věčné pozvánce dál
stavbě dala vzniku doba Pana Karla
přivítá vás však renesanční portál.
Ve víru velkoměsta
jako oáza uprostřed pouště
vstupujete vždy svobodně
vycházíte jako zalitá růže.
vůni jarního kvítí nasávám
pozoruji kostel a kochám se
tempo kolemjdoucích nevnímám.
Jeden k ruce knihu bere
zvony kostelní právě bijí
druhý v ní už dlouho listuje
na poplach však nezvoní.
Prvek gotiky z okna volá,
kdo chce, může ve věčné pozvánce dál
stavbě dala vzniku doba Pana Karla
přivítá vás však renesanční portál.
Ve víru velkoměsta
jako oáza uprostřed pouště
vstupujete vždy svobodně
vycházíte jako zalitá růže.
Tipů: 4
» 05.09.15
» komentářů: 5
» čteno: 637(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.09.2015 - 13:30
tam
za fasádami náměstí
které se nablýskanými pavími chvosty
obracejí k světu
tam
brzy zrána, než se lidská řeka
rozlije do ulic
můžeš se obrátit k sobě
v krůpěji ticha
usebrání
a vzpomínek
Jo, znám to místo. Žel oáza v lůně města po většinu dne připomíná spíš průchoďák.
za fasádami náměstí
které se nablýskanými pavími chvosty
obracejí k světu
tam
brzy zrána, než se lidská řeka
rozlije do ulic
můžeš se obrátit k sobě
v krůpěji ticha
usebrání
a vzpomínek
Jo, znám to místo. Žel oáza v lůně města po většinu dne připomíná spíš průchoďák.
» 05.09.2015 - 15:22
Žel jo, ale jak si hezky podotkla, když si člověk trochu přivstane v hodině, kdy lidská řeka ještě spí, člověk je tam až na pár pramínků potůčka úplně sám. :)
http://s5.postimg.org/4wuemmj07/WP_20150513_009.jpg
http://s5.postimg.org/4wuemmj07/WP_20150513_009.jpg
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Prokletí Měsíční královny | Následující: AktualityNaruby.com - Asijské postoje vůči imigračnímu fenoménu