Dno

Mám pocit
že noc mě má
zase
ve své moci
jako vždy
hraje
ruskou ruletu
mezi
prázdnotou
křikem
chvilkovou
absolutní beznadějí
smutkem
steskem
a toužebně očekávaným tichem
inspirací
rozhovory
při kterých si nepřipadáme
úplně sami
spánek je vzdálený
stejně jako my světu
mezi ztroskotanci
a bohémy
je tenká hranice
která spíš není
čas plyne
rozplýváme se
nikdo nerozumí
nikdo nechápe
dno
které nemá hladinu
do rána
mizí
nabrat síly
mohlo by ho napadnout
se vzdát
všechno by bylo jednodušší