Malá holka

Kdekdo si najde boční ulici aby mě minul
křičím ze snů
v dlani hořící trs plamene
já klopýtám s chromou rukou
hrozná nákaza
jsem jako ztracená bota
jedna není k ničemu
celá tak uhořet a dovršit svůj pád

Bolest dětí je vždycky tak bílá a nevinná

Holčinko moje
lidi jsou choroba a zároveň lék
zvedni hlavu a usměj se

A vyprávěla jsem ji princeznovskou pohádku
o krásném princi a malém pantoflíčku
všechny princezny ho chtěly
ale on hledal jen tu jedinou Popeluchu otrhanou
protože ji miloval
dokud může člověk věřit v jediného člověka
není ztracen může být zachráněn může vyrůst

Jsi krásná princezna kráčej jako princezna
a budou tě tak všichni brát

Nasadila jsem si ten příšernej nos a šátek
čarodějným hlasem zahuhlala
zaklínám tě světlem
jako Ticián
maloval ty nejkrásnější ze všech ženušek, víš?!

Dětská tvářička v příboji smíchu
jak dítě Herkulovo přetlo tuhle únavu
a darovalo mi štěstí