Říkání» autorka: řeka |
Chybný závěr
- ze slova na význam
slovo je vězení s neviditelnou zdí
tam si sedí naše představivost doživotí
řeč obléká myšlenku
ale může i svěrací kazajku
mé cesty jsou tak dlouhé a klikaté
občas mě zaskočí
až kam mě zavedou
potkávám plno lidí
co zabloudili
život je strašně krátkej
a samej podvod
je tak snadný někoho zničit
svědomí vždy stojí mimo naše jednání
stojí až nad ním
-rub a líc světa
tolik lidí se ztratí v té divočině
přestanou myslet
sedí nad politým stolem
jak nad propastí
z naděje bez naděje
naslouchám zevnitř jejich myšlenkám
- i těm
o kterých ani neví že na ně myslí
snaží se nemít hloupé myšlenky
ale potom vlastně nemají ani ty chytré
mají tmu za očima
nevidí - desátý kruh pekla
pro ty co lžou sami sobě
štěstí je být šťastný
život je drahý
všichni za něj něčím platíme
nepřemožitelnost není lidská vlastnost
setřu ze sebe všední den
život mě pošimrá
vítr mě strhává hluboko
k ostrovu Sfairu
vidím celý svět
mě nevidí nikdo
můžu stát nebo jít
stejně dojdu sama k sobě
a řeknu si - neznám tě
i když jsme tak dlouho spolu
vrácím se do světa lidí s úsměvnou tváří
já nejsem jako Sardamapal
nemůžu vyhrát
když prohrávám
nemohu si odtrhnout část hlavy
a dosadit jinou
ať dělám cokoliv
na všechno se nemůžu připravit
jsem svůj ostrov
a ostrovy nepláčou
snad najdu to mý snad
moje můj pro mě jeho pro něho....všechno
- ze slova na význam
slovo je vězení s neviditelnou zdí
tam si sedí naše představivost doživotí
řeč obléká myšlenku
ale může i svěrací kazajku
mé cesty jsou tak dlouhé a klikaté
občas mě zaskočí
až kam mě zavedou
potkávám plno lidí
co zabloudili
život je strašně krátkej
a samej podvod
je tak snadný někoho zničit
svědomí vždy stojí mimo naše jednání
stojí až nad ním
-rub a líc světa
tolik lidí se ztratí v té divočině
přestanou myslet
sedí nad politým stolem
jak nad propastí
z naděje bez naděje
naslouchám zevnitř jejich myšlenkám
- i těm
o kterých ani neví že na ně myslí
snaží se nemít hloupé myšlenky
ale potom vlastně nemají ani ty chytré
mají tmu za očima
nevidí - desátý kruh pekla
pro ty co lžou sami sobě
štěstí je být šťastný
život je drahý
všichni za něj něčím platíme
nepřemožitelnost není lidská vlastnost
setřu ze sebe všední den
život mě pošimrá
vítr mě strhává hluboko
k ostrovu Sfairu
vidím celý svět
mě nevidí nikdo
můžu stát nebo jít
stejně dojdu sama k sobě
a řeknu si - neznám tě
i když jsme tak dlouho spolu
vrácím se do světa lidí s úsměvnou tváří
já nejsem jako Sardamapal
nemůžu vyhrát
když prohrávám
nemohu si odtrhnout část hlavy
a dosadit jinou
ať dělám cokoliv
na všechno se nemůžu připravit
jsem svůj ostrov
a ostrovy nepláčou
snad najdu to mý snad
moje můj pro mě jeho pro něho....všechno
Tipů: 26
» 07.04.15
» komentářů: 31
» čteno: 777(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.04.2015 - 01:39
Četla jsem, ani nehlesla.
Zvířený proud krutě zmítá
bárkou života bez vesla
láska však naději skýtá
by pod hladinu neklesla
ST
Zvířený proud krutě zmítá
bárkou života bez vesla
láska však naději skýtá
by pod hladinu neklesla
ST
» 08.04.2015 - 06:02
ttragelaf
země se otočí - slova jsou křídla
slunce se otočí - slova jsou síla
on se otočí - nač slova
slunce se otočí - slova jsou síla
on se otočí - nač slova
» 08.04.2015 - 10:46
J.F.Julián
dobře
St
St
» 08.04.2015 - 16:50
Ale já Tě vidím:-).Ne teď vážně, pár vět mě tak dostalo, až mi ulétly slzičky..
» 08.04.2015 - 17:03
Kajuta: taková jsem, pořád nad něčím dumám. Chtěla bych toho hodně říct, dělá mi trochu problém krátit psaní.
» 08.04.2015 - 19:16
Adama
Ty víš, že Ti rozumím. ♥ ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Šuplíková | Následující: Žlutý tulipán