Hry osudu 4. kapitola

„No,“ povzdechla jsem si. „Jednou jsme se potkat museli, tak jdeme na to.“ Odevzdaně jsem se vydala ke dveřím. Katie a Cath mě následovaly přes areál k jezdecké hale. Vešly jsme dovnitř a usadily jsme se na malé tribuně. Pozorovala jsem, jak Mike trénuje s Herkulem, a musela jsem uznat, že se za těch osm let výrazně zlepšil. Všiml si nás jen letmo, nenechal se ničím vyrušit v práci. Po čtvrt hodině jsme se vydaly do stáje, podívat se na Catherinina valacha, s nímž chtěla pomoci.
Cath nás zavedla k boxu, který obýval vysoký dlouhonohý grošák. Bylo to vážně impozantní zvíře. Pochválila jsem Cath za dobrý výběr a konstatovala jsem, že se na práci s ním těším. Cath mi ukázala, kde má Orion věci a já jsem si ho připravila k tréninku. Katie žadonila, abych ji na něm nechala také projet, ale já jsem jí to slibovala jen nerada. I přes Cathiino ujišťování, že je Orion klidný, jsem se obávala posadit svou malou dcerku na cizího koně. S nasedlaným Orionem jsme se vydaly k druhé hale. Když jsem za sebou halu zavírala, viděla jsem, že Mike už míří s Herkulem do stáje. Po chvíli jsem to ale vypustila z hlavy a nasedla na Oriona. V jednotlivých chodech byl velmi pohodlný, ale přechody mu dělaly problém. Byl při nich neuvěřitelně tuhý a pokládal se do ruky. Začala jsem pracovat na prostupnosti, když jsem si všimla pohybu na tribuně. Přišel Mike.
Posadil se vedle Cath a já jsem zaslechla jen část rozhovoru. Schválně jsem zůstala na kruhu poblíž, abych mohla poslouchat.
„To je Kamille Fawleyová? Někoho mi připomíná.“ Obrátil se s otázkou v očích ke Catherine.
„Ano, to je Kamille Fawleyová a ráda bych ti představila její dceru Katie.“ Opáčila s úsměvem Cath.
„Fawleyová má dceru? To jsem nevěděl. Ti dva koně v prostřední stáji jsou její?“ Pro sebe jsem konstatovala, že Mike se ani trochu nezměnil, vždycky se ve všem vrtal.
„Hej,“ obořila se na něho Katie. „Já jsem pořád tady a ne, Game není mámy, je moje. A když chceš něco vědět, zeptej se mě a nechovej se, jako bych tu nebyla.“ Katiiny oči zlostně jiskřily. Pousmála jsem se. Moje malá holčička se o sebe umí postarat. Mike na ni koukal jako by dostal políček a Katie se sebevědomě usmívala.
„Potřebovala bych ty přechody vidět i ze země,“ zavolala jsem na tribunu. Cath měla šortky, ale já jsem stejně chtěla na Oriona posadit Katie. Mike už se začal zvedat, když se kolem něj protáhla Katie s přilbou v ruce a zamračila se na něho. Sešla za mnou dolů a já už jsem jí upravovala třmeny. Vyhodila jsem ji do sedla a nechala jsem ji, ať si Oriona oťuká. Mezi tím Mike seběhl z tribuny a řítil se přímo ke mně.
„Zbláznila jste se? Ten kůň ji shodí!“ křičel na mě.
„Proč by ji měl shazovat? Jsem si jistá, že se nic nestane.“ Jednala jsem s ním s naprostým klidem. Vždycky byl namyšlený, protočila jsem oči. Katie si samozřejmě vedla výborně a když Orion vyhodil, jen se zasmála. Přestala jsem se věnovat Mikeovi a vnímala jsem jen Katie. Po několikátém přechodu už to bylo daleko lepší, a tak jsem ji nechala udělat pár přeskoků a nějaké složitější figury. Potom už toho měli oba dost, tak jsem je poslala krokovat.
Mike si mě prohlížel nevraživým pohledem. Co mu sakra je?! O Katie nic neví a může mu být jedno, co dovolím svému dítěti. Podívala jsem se na Cath a zvedla jsem se k odchodu. Nemínila jsem se v Mikeově přítomnosti zdržovat déle, než bylo nutné. Scházela jsem z tribuny a slyšela jsem, jak Cath Mikea peskuje.
„Nemůžeš po ní takhle vyjíždět, můžeme být rádi, že moje pozvání přijala. Téměř nikdy nepořádá soustředění mimo svou akademii a ty, místo abys projevil trochu vděku, se jí pleteš do výchovy. Můžeme být rádi, že se teď nesebere, nenaloží koně a neodjede zpátky do Irska. Mysli sakra trochu.“ Dávala mu to pěkně sežrat, i když věděla, že bych neodjela. Dobře mu tak. Cath mu nedávala ani možnost promluvit.
„Měl jsem o tu malou strach. Sama víš, jaký Orion je. Kdyby se jí něco stalo, mohla by nás Fawleyová žalovat. A netvrď mi, že kdyby tu holku Orion shodil, tak by sis to nevyčítala. Myslí si, že je neomylná, veliká paní hraběnka,“ ohrne nade mnou nos. Idiot, pomyslím si.
„Prostě se do toho nepleť! Až budeš na její úrovni a projdeš si tím co ona, pak si vyskakuj. Do té doby nechci slyšet jediné slovo. Jasné?! Ještě jednou po ní vyletíš a vyškrtnu tě z kurzu!“ Cath mu to vždycky dala tak sežrat, že jsem jí málem tleskala.
Rychle jsem z haly zmizela, aby si to se mnou nechtěl vyřídit bez Catherinina vědomí. Potkala jsem ho až potom na dvoře. Byl rudý vzteky, ale neřekl mi ani slovo. Cath ho zpražila dostatečně. Vydala jsem se za Katie k Orionovu boxu, ale byly tam jen věci a Katie nikde. Rozeběhla jsem se do stáje, kde jsme měly ustájené koně. Katie čistila Game a usmívala se jako sluníčko. Hrozně se mi ulevilo, že se jí nic nestalo.
„Maminko, Mike říkal, že můžeme Gamie a Cama pustit do toho travnatého výběhu za jízdárnou. Pomůžeš mi je odvést? Určitě se jim tam bude odpočívat líp, než když jsou zavření tady. Potom bychom se mohly najíst, už mám docela hlad. Nesmím zapomenout poděkovat Cath, že jsem se mohla projet na Orionovi, je báječný.“
„Viď že ano?“ pousměju se na ni. „Taky se mi na něm dobře jezdilo. Teta Cath měla vždycky oko na dobré koně. Zítra, až budeme mít obě po tréninku, bych tě mohla vzít na vyjížďku, pokud se dobře pamatuju, jsou tu krásné terény.“
Katie se rozzářily oči. Vždy si hrozně užívala, když jsem ji vzala ven na vyjížďku. Bylo to pro ni dobrodružství a odlehčení z každodenní dřiny na jízdárně. Až jsem se někdy divila, že ji to baví. Od malička jsem po ní vyžadovala preciznost a ona mi jedinkrát neodmluvila. Michael často žertoval, že má pravou koňáckou krev.
Nasadily jsme koním ohlávky a po vypuštění jsme je ve výběhu nějakou chvíli pozorovaly. Tyhle chvíle jsem měla ráda. Už když jsem tady byla před lety, jsem ráda pozorovala koně ve velkých zelených výbězích a představovala jsem si, že tu není žádné hrazení a já pozoruji koně ve volné přírodě. Najednou se mi do mysli vrátila vzpomínka na den, kdy jsem naposledy byla se Shine. Tenkrát jsem ji místo ježdění taky jen pustila do výběhu a jen jsem se na ni dívala. A potom za mnou přišel Mike, že Hanna přišla na to, co se mezi námi stalo , a že už se to nesmí nikdy opakovat, to už ale bylo pozdě. Ještě ten den jsem se sbalila a odjela jsem. S Cath jsem se rozloučila po telefonu a požádala jsem ji, ať Shine prodá a cenu stanový tak, jak uzná za vhodné.
Do očí se mi nahrnuly slzy, které jsem jen stěží potlačila. Odvrátila jsem se od výběhu a pobídla Katie ať mě následuje do domu. V kuchyni jsem začala připravovat večeři. Už jsme měly skoro dojedeno, když přišla Cath. Tvářila se nějak tajemně a požádala mě, ať jdu s ní, zatím co Katie poprosila, aby zůstala v domě.
„Někdo na tebe čeká, a už docela dlouho. Slíbila jsem mu, že tě přivedu, jakmile to bude možné.“ Hrklo ve mně. Mike?
Cath mě vedla k řadě venkovních boxů a jeden z nich otevřela. Z otevřených dvířek vykoukla čokoládově hnědá hlava s přerušovanou lysinou. Jen jsem zalapala po dechu. Tenhle kůň byl neskutečně podobný Shine. Dokonce byl i v jejím starém boxu.
„No tak, tobě se po ní nestýskalo? Jí po tobě ano. Několik dní tenkrát nechtěla žrát a krom mě každého shodila. Trucovala a já se jí nedivím. Všem jsi nám chyběla, ale Shine nejvíc.“ Cath se na mě široce usmála a čekala, až zareaguji. Já jsem však nebyla schopná jediného slova. Objala jsem Cath a po tvářích mi začaly stékat slzy. Odlepila jsem se od Cath a padla jsem kobylce kolem krku. Omlouvala jsem se jí, že jsem ji tu nechala a pusinkovala jsem ji na sametový nos.
„Ale jak to, že je tady? Myslela jsem, že už ji nikdy neuvidím. Koupil ji někdo odsud? Myslíš, že by mě nový majitel nechal se na ní projet?“ Chrlila jsem otázky jednu za druhou a téměř jsem se mezi slovy nestíhala nadechovat.
„Současná majitelka bude jen ráda, když se na ní projedeš, alespoň jí řekneš, jak moc ji za těch osm let zkazila. Myslíš, že by ti vadilo, kdyby se majitelka přišla podívat na trénink? Chtěla by ji jet na tom tvém soustředění, tak bys jí mohla poradit nějaké triky, aby nevypadala jako úplný hlupák.“ Cath se nějak zvláštně usmívala, ale já jsem nedokázala odhalit, co mi tají.
Nebylo ještě tak pozdě a Cath říkala, že majitelka je ještě v areálu, tak jsem si v sedlovně vyzvedla Shininy věci a nasedlala jsem ji. Odvedla jsem si Shine do haly a vyhoupla jsem se do sedla. S napětím jsem sledovala dveře haly a přemýšlela jsem, jestli si Shine koupil někdo, koho znám. Na tribuně však i po deseti minutách seděla jen Cath, a tak jsem přestala vyhlížet majitelku a zlehka jsem naklusala. Shinie byla naprosto stejná jako před lety. Přijímala i ty nejjemnější pomůcky a reagovala téměř bleskově. Vážně jsem si to užívala. Nikdy mě nepřestane mrzet, že jsem ji tu nechala.
Po půl hodině jsem opět pohlédla na tribunu, kde však stále seděla jen Cath a začínala jsem být naštvaná na majitelku, která se ani nejde podívat na trénink vlastního koně. Zvlášť koně, jako je Shining Star. Usoudila jsem, že už jsem toho se Shine udělala dost a povolila jsem otěže, aby se mohla v klidu vyklusat a vykrokovat. Majitelka pořád nikde, což mě teď už vážně pěkně naštvalo. Jakmile přijde, pěkně od plic jí řeknu, co si myslím o lidech, kterým jsou jejich koně naprosto ukradení.
Po další čtvrt hodině jsem slezla a setkala jsem se s Cath u dveří haly. Už jsem se nadechovala, abych vyjádřila svůj názor na „paní majitelku,“ když začala mluvit Cath.
„Pořád jste stejně sehrané a teď mi prosím tě řekni, že jsem ji moc nezkazila a že se toho tvého kurzu můžu zúčastnit, i když jsem nepodala včas přihlášku. Mělo to pro tebe být překvapení, tak doufám, že se povedlo.“
Chvíli jsem na Cath koukala a absolutně jsem nechápala, co mi říká. Když mi to došlo, jen jsem ohromeně zírala. „počkej, ty mi chceš jako říct, že jsi ji tenkrát koupila ty? Ale vždyť za ni dal kupec obrovskou částku. To tě mohlo finančně položit.“
„Už když jsi volala, že ji mám prodat, jsem věděla, že ji chci koupit. Tys ji potřebovala dát někomu spolehlivému a já jsem potřebovala koně do soutěží. Co jiného než vítězná klisna Kamille Graysonové, bylo mou zárukou na kvalitního koně? Mimo to jsem doufala, že porušíš svou přísahu a vrátíš se.“ Cath mě objala a pomohla mi, se o Shinie postarat.
Teď jsem se snažila nedat najevo lítost nad svým dávným rozhodnutím. Kdyby tenkrát Mike nepřišel a neukončil to, řekla bych mu o Katie a nikdy bych odtud neodjela. No, někdy je holt všechno jinak. Teď mám nový život. Vlastně téměř novou identitu. Mike mě nepoznal. Ani nikdo jiný. Nikoho ani nenapadlo, že Kamille Fawleyová, manželka čtvrtého lorda z Leardingu, by mohla být jejich stará známá Kamille Graysonová, která se prakticky vytratila z povrchu zemského. Vlastně bych měla být ráda, že jsem se dokázala takhle ukrýt před starým životem, ale ve skutečnosti mě to děsně štvalo. Nikdo ze starých přátel se nestaral, kde jsem skončila.