S vůní moře - kapitola 81

Přijíždějí další členové rodiny, včetně Henrena ...
» autorka: erestor
Byla jsem v pokojíku, který mi Rendirk přidělil, abych měla přes den soukromí. Byl hezky zařízený a bylo tam vše, co jsem si jen mohla přát, ale ta nádherná komnata ve věži to nebyla. Včera jsem se Rendirka odvážila zeptat, jestli mi ji přece jen nedá. Odsekl mi, že ne a že už o tom nechce nic slyšet! Na to za sebou práskl dveřmi, až se pevnost otřásla. Po tomto rozhovoru jsem usoudila, že bude moudré toto téma na pár dní raději vynechat. Seděla jsem v pohodlném křesílku, bosé nohy jsem měla zabořené v huňaté ovčí kůži a předla len. Byla to nudná, ale užitečná práce.

„Lodě! Už jsou tady!“ Když jsem to zaslechla, tak jsem všeho nechala a rozběhla se k oknu. Se smíšenými pocity jsem sledovala plavidla, která zvolna vplouvala do zátoky. Cítila jsem, jak mi mizí krev z tváří, když jsem rozpoznala Henrenův znak. Koukej se uklidnit! přikázala jsem si ostře. Tohle jsi přece chtěla, ne? Několikrát jsem se zhluboka nadechla a zase vydechla. Ozvalo se zaklepání na dveře a vzápětí se objevila Renčina ustaraná tvář.
„Pán vám vzkazuje, že dolů do přístavu nemusíte, má paní!“ Okamžitě jsem se naštvala. Bídák jeden! Takhle mě vyšachovat! Ani náhodou!
„Půjdu tam!“ odvětila jsem rezolutně. „Kromě toho hajzla …“ Renka sebou viditelně trhla při tom nevhodném slově, ale mlčela. „ … přijedou i ostatní a ti si zaslouží úctu!“
„Jak si přejete, má paní!“ Renka se tvářila nešťastně, ale nedohadovala se se mnou.

Neušlo mi, jak se Rendirk zamračil, když jsem se tam objevila. „Řekl jsem, že sem nemáš chodit, ne?“ sykl na mě polohlasně, aby ho neslyšel lord Bergon, který stál jen kousek od nás.
„No a?“ odvětila jsem s pokrčením ramen. „Za prvé tvoji bratři, kromě jednoho, mi nic neudělali a totéž se týká i Gerti. A za druhé jsi mi slíbil, že se můžu dívat, ne?“
„Tak rychle to nepůjde, paní!“ pronesl můj tchán ostře. „Jestli jsi sem přišla jenom proto, abys viděla krev, tak zase můžeš jít!“ vyzval mě nekompromisně.
„Mám na to právo!“ odsekla jsem mu neméně tvrdě a upřeně se na něj zadívala. Na okamžik se zatvářil šokovaně, ale pak se rychle vzpamatoval.
„Dobře mě poslouchej, děvče …“ Dal úmyslně důraz na to oslovení. Zřejmě mi tím chtěl připomenout, kdo jsem a jaké je moje postavení v jeho rodině. „ … teď se sebereš a půjdeš jako hodná holka do domu, jasné?“ Nadechovala jsem se k pádné odpovědi, ale nebylo to třeba. Promluvil můj manžel. A to, co řekl, mě zahřálo u srdce.
„Tohle je můj dům a Amélie je jeho paní! Ty jí nemáš co přikazovat a na to nezapomínej!“ Ticho, které se po těch slovech rozhostilo kolem nás, bylo hrozivé. Téměř jako předzvěst toho, co bude následovat. Nepochybovala jsem ani v nejmenším, že jakmile se Rendirk setká s Henrenem, tak ho vyzve k souboji …

Dívala jsem se, jak muži z Rendirkova rodu kráčejí po molu k nám. Lars oděný v pestrý šat, jak ostatně bývalo jeho zvykem. Všimla jsem si, že si liboval v poněkud extravagantním oblečení. Jorgar, zasmušilý a s neidentifikovatelným výrazem ve tváři. Ulm, s černou páskou přes oko a stejně mlčenlivý jako Jorgar. Za nimi jsem zahlédla Henrena. Ten se tvářil naprosto klidně a dokonce mi kývl na pozdrav. Ani jsem se nepohnula a chladně si ho prohlížela. Moje instinkty mi přikazovaly, ať se okamžitě chopím dýky, ale ovládla jsem se. Nikdo nesmí vědět, že mám zbraň. Ani Rendirk! Pohlédla jsem na něj. Oči měl jako led, zaťaté zuby a napjaté svaly na krku svědčily o tom, že zuří. Docela jsem se bála, že po Henrenovi skočí hned. Položila jsem mu konejšivě ruku na loket. „Zachovej klid, prosím!“ zašeptala jsem prosebně. „Pozvi je dál, ať se občerství a odpočinou si po cestě, než s tím začneš!“
„Proč ta náhlá změna?“ Svraštil nespokojeně obočí. „Ještě nedávno jsi mu chtěla zakroutit krkem!“
„A stále ještě chci, ale ať to má úroveň, ne?“ Křečovitě jsem se na svého manžela usmála. Nevypadal, že mi věří, ale nakonec přikývl.
„Gerti by si to stejně vynutila!“ Zněl tak odevzdaně, až jsem se musela zasmát.
Tipů: 4
» 06.05.14
» komentářů: 2
» čteno: 773(4)
» posláno: 0
Ze sbírky: S vůní moře


» 06.05.2014 - 20:32
:) Tak jsme zvědavá, jak to dopadne. Milý lord Bergon mi leze na nervy, sice je Henren jeho syn, ale to Dirk taky, a proto by se mohl Henrena alespoň nezastávat!"
» 07.05.2014 - 07:27
Theresa: Když on nechce ztratit ani jednoho z nich ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Besinka, Psavec [2]
nováčci
intuista
narozeniny
Gándhí [8]


© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.