v končinách živočišného křepčení...
do té země nic nejezdí...tam lze jen dojít po svých...vezmu vás jestli budete chtít...třeba hned teď...
» autor: enigman |
poklimbával jsem
v příjemně vyhřátém kupé
jako metalista
na výroční soutěži v mazurce
až do konečné…
vystoupil jsem
s podvečerem
u malé staniční boudy ,,Na Konečné,,
jen tak prostě označené…
malíř soumrak rozlil barvy
do růžové
což je vlastně červená
když si sundá boty
a rozpustí kadeře
a hora v cukrové vatě
se podobá Godzille
vyšňořené na maturitní stužkování
tady se nemusím bát nákazy
sama země je totiž tropickou nemocí
které se jen tak člověk nezbaví
kdesi v hlavě jsem naladil rádio Eden
a vše ožívá
země mne vlhce objímá
vibruje hlasivkami
duní kopyty
a v uších rezonuje vytí
tam se hodinky rozpadají
smrt je čestná
a rovnost je původní
lekníny voní levandulí
žirafí krky se vlní
jako gumové pásky
sloní rodinka bezstarostně drtí
myriády kapek rosy
nebe je syčící letlampa
stromy rostou vzhůru nohama
a s tak dlouhými ostny
co by dokázaly proklát srdce úředníka
bizoni s krhavýma očima hrabou v zemi
a výhrůžně frkají
úsečné věty z Hemingwaye
některá zvířata vypadají
jako zlý sen žida
co se spustil
a poprvé kousl do šunky
řeky nesou slzy dávných ras
i krokodýly placené za tajné operace
a hroši na vás halekají
něčím mezi rozladěným fagotem
a řehotem šíleného Římana
a zvou k audienci u říčního boha
zmocní se mě extáze
začínám vydávat zvuky
předané od Tarzana
s jásotem člověka
co se přelévá sem a tam
přes hranici
co dělí od zvířete
tady nenarazím
na zbytečné násilí hamižnost
není tu politika náboženství móda
reklamní bludy ani výprodeje
ta země
je východiskem z minulosti
bez zájmu o přísliby budoucnosti
je tady a teď
skutečný svět
v příjemně vyhřátém kupé
jako metalista
na výroční soutěži v mazurce
až do konečné…
vystoupil jsem
s podvečerem
u malé staniční boudy ,,Na Konečné,,
jen tak prostě označené…
malíř soumrak rozlil barvy
do růžové
což je vlastně červená
když si sundá boty
a rozpustí kadeře
a hora v cukrové vatě
se podobá Godzille
vyšňořené na maturitní stužkování
tady se nemusím bát nákazy
sama země je totiž tropickou nemocí
které se jen tak člověk nezbaví
kdesi v hlavě jsem naladil rádio Eden
a vše ožívá
země mne vlhce objímá
vibruje hlasivkami
duní kopyty
a v uších rezonuje vytí
tam se hodinky rozpadají
smrt je čestná
a rovnost je původní
lekníny voní levandulí
žirafí krky se vlní
jako gumové pásky
sloní rodinka bezstarostně drtí
myriády kapek rosy
nebe je syčící letlampa
stromy rostou vzhůru nohama
a s tak dlouhými ostny
co by dokázaly proklát srdce úředníka
bizoni s krhavýma očima hrabou v zemi
a výhrůžně frkají
úsečné věty z Hemingwaye
některá zvířata vypadají
jako zlý sen žida
co se spustil
a poprvé kousl do šunky
řeky nesou slzy dávných ras
i krokodýly placené za tajné operace
a hroši na vás halekají
něčím mezi rozladěným fagotem
a řehotem šíleného Římana
a zvou k audienci u říčního boha
zmocní se mě extáze
začínám vydávat zvuky
předané od Tarzana
s jásotem člověka
co se přelévá sem a tam
přes hranici
co dělí od zvířete
tady nenarazím
na zbytečné násilí hamižnost
není tu politika náboženství móda
reklamní bludy ani výprodeje
ta země
je východiskem z minulosti
bez zájmu o přísliby budoucnosti
je tady a teď
skutečný svět
Tipů: 13
» 26.02.14
» komentářů: 8
» čteno: 644(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.02.2014 - 06:19
michael
Tvá fantazie je obdivuhodná
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: když jsem došel k pranemi… | Následující: byla jsi uvnitř dřív než jsi tam vstoupila…